13 C 154/2021-39 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 7 788 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) uzavřela se žalovanou dne 29. 10. 2009 smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které se žalovaná zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 6 688 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 248 Kč. Žalovaná sjednaný režim splátek nedodržovala, splátky nehradila řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku ve výši 6 900 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 19. 6. 2015 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na přechodného věřitele ([právnická osoba] S.á.r.l.). Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 24. 8. 2018 přechodný věřitel postoupil tuto pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně se tedy po žalované z titulu smlouvy o půjčce domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 7 788 Kč a úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny ve výši 7 788 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Smlouvou o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“) uzavřenou dne 29. 10. 2009 se žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně dohodly na tom, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalované půjčku v částce 8 000 Kč s tím, že se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně za tuto půjčku poplatek ve výši 6 688 Kč Celkem měla tedy žalovaná zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 14 688 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 248 Kč. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 6 900 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 19. 6. 2015 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na přechodného věřitele. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 24. 8. 2018 přechodný věřitel postoupil předmětnou pohledávku na žalobkyni. Postoupení pohledávky přechodný věřitel oznámil žalované dopisem ze dne 18. 9. 2018. Předžalobní upomínkou ze dne 12. 4. 2021 upomenula žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky a ke splnění dluhu jí poskytla dodatečnou lhůtu 7 dnů s upozorněním, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou. 6. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil a dospěl k následujícímu právnímu závěru ve věci samé: 7. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o půjčce dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v tehdy účinném znění (dále jen„ občanský zákoník“), na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované půjčku ve výši 8 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně své smluvní povinnosti dostála, když půjčku žalované poskytla, avšak žalovaná svou smluvní povinnost porušila tím, když řádně a včas neuhradila celou poskytnutou půjčku. Žalovaná tím, že nezaplatila právní předchůdkyni žalobkyně dlužnou částku v dohodnutou dobu, se dostala do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 517 odst. 1 občanského zákoníku). Právní předchůdkyni žalobkyně tak vedle práva na zaplacení dlužné částky z půjčky vzniklo též právo požadovat i zákonný úrok z prodlení (§ 517 odst. 2 občanského zákoníku) ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 19. 6. 2015 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na přechodného věřitele. A následně smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 24. 8. 2018 přechodný věřitel postoupil předmětnou pohledávku na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení informována. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 788 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby a z částky 100 Kč za půl úkonu právní služby (jednoduchá výzva k plnění) realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. Odměna advokáta byla soudem určena dle § 14b a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku ve výši 50 000 Kč.