13 C 167/2021-55 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 56 454,16 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou dne 7. 10. 2013 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěrový rámec 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit včetně úroků ve výši 26,28 % ročně. Žalovaná se zavázala měsíčně splácet 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaná však porušila své povinnosti a úvěr řádně nesplácela, žalobkyně tedy využila svého práva a úvěr zesplatnila ke dni 14. 9. 2020. Ke dni podání žaloby eviduje žalobkyně pohledávku za žalovanou ve výši 56 454,16 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 55 394,16 Kč, poplatků ve výši 340 Kč, nákladů vymáhání ve výši 200 Kč a smluvních pokut ve výši 520 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] dne 7. 10. 2013, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 15 000 Kč. Dle ustanovení smlouvy o úvěru měla žalovaná povinnost zajistit vrácení poskytnutého úvěru včetně úroků ve výši 26,28 % ročně. Žalovaná se zavázala měsíčně splácet 4 % z aktuální dlužné částky. V souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami, které se podpisem smlouvy staly její nedílnou součástí, bylo možné v průběhu trvání úvěrového vztahu změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil 85 000 Kč. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy porušila, když úvěr řádně nesplácela. Žalobkyně tedy využila svého práva a úvěr zesplatnila ke dni 14. 9. 2020. Žalovaná v průběhu trvání úvěrového vztahu načerpala celkem částku 138 395,24 Kč a uhradila částku 161 488 Kč, jak bylo soudem zjištěno z Výpisu čerpání, splátek a úhrad. Předžalobní upomínkou ze dne 1. 10. 2020, která byla odeslána na adresu žalované dne 2. 10. 2020, upomenula žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky s upozorněním, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou. 6. Soud věc po právní stránce posoudil takto: <i>7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. (dále jen„ občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši sjednané stranami, a nebyla-li sazba sjednána, potom ve výši stanovené nařízením vlády. Tímto je nařízení [číslo] Sb.</i> <i>9. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.</i> 10. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil a dospěl k následujícímu právnímu závěru ve věci samé: 11. Mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku a podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně své smluvní povinnosti dostála, když úvěr žalované poskytla, avšak žalovaná svou smluvní povinnost porušila tím, že úvěr řádně a včas nesplácela. Žalovaná se tedy octla v prodlení se zaplacením svých peněžitých dluhů a žalobkyni proto náleží i právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanoveném nařízením vlády. Zároveň pro případ prodlení žalované s úhradou dlužné částky obsahovala citovaná smlouva ujednání o smluvní pokutě v souladu s ustanovením § 2048 občanského zákoníku. Dle ustanovení smlouvy měla žalobkyně také právo požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů za písemné upomínky. Soud neshledal, že by se ustanovení smlouvy či obchodních podmínek příčilo dobrým mravům a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 617,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 259 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 56 454,16 Kč sestávající z částky 3 380 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 040 Kč ve výši 2 318,40 Kč.