13 C 171/2021-38 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení celkem částky 213 464,28 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřela se žalovanou dne 13. 9. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 223 000 Kč. Ode dne čerpání úvěru se žalovaná zavázala platit úrok ve výši 11,90 % ročně a dále poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou. Žalovaná se zavázala úvěr splácet měsíčními splátkami, se kterými se však dostávala do prodlení, resp. poskytovala částečné plnění. Při prodlení s placením splátek v dohodnutém termínu byla právní předchůdkyně žalobkyně rovněž oprávněna požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru i s příslušenstvím. Právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 28. 3. 2020 Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 10. 7. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tedy požaduje po žalované dlužnou jistinu ve výši 213 464,28 Kč, úrok z úvěru ve výši 11,90 % ročně ode dne následujícího po dni zesplatnění do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni zesplatnění do 30. 4. 2020 a dále od 1. 11. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 13. 9. 2018 (dále jen„ smlouva“) se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 223 000 Kč. Úroková sazba úvěru byla sjednána ve výši 11,90 % ročně. Žalovaná měla úvěr splatit do 16. 8. 2027 s tím, že celkem tedy úvěr uhradí v 107 měsíčních splátkách po 3 419 Kč. Celková částka, kterou měla žalovaná za úvěr zaplatit, byla 367 644 Kč. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a [právnická osoba]. 6. Ze sdělení právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 28. 3. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně z důvodu prodlení žalované s placením splátek úvěru zesplatnila ke dni 28. 3. 2020 zbývající část úvěru. Ke dni 28. 3. 2020 žalovaná dlužila právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 215 408 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 7. 2020 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní vyplývá, že pohledávka ze smlouvy byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována přípisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 10. 7. 2020. 8. Předžalobní upomínkou ze dne 4. 3. 2021 upomenula žalobkyně žalovanou o zaplacení dlužné částky a k zaplacení jí poskytla dodatečnou lhůtu do 14. 3. 2021 s upozorněním, že nebude-li ve stanovené lhůtě pohledávka uhrazena, bude se žalobkyně domáhat zaplacení soudní cestou. Předžalobní upomínka byla podána k poštovní přepravě dne 5. 3. 2021 a doručována dne 9. 3. 2021. Ze sledování zásilek České pošty, s. p., vyplývá, že žalovaná v době doručování zásilky nebyla zastižena v místě svého bydliště, z toho důvodu byla zásilka uložena na poště dne 10. 3. 2021 a žalované byla zanechána výzva k jejímu vyzvednutí. 9. Soud věc po právní stránce posoudil takto: <i>10. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>11. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši sjednané stranami, a nebyla-li sazba sjednána, potom ve výši stanovené nařízením vlády. Tímto je nařízení 351/2013 Sb.</i> 12. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil a dospěl k následujícímu právnímu závěru ve věci samé: 13. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 13. 9. 2018 smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 223 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 11,90 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně své smluvní povinnosti dostála, když úvěr žalované poskytla, avšak žalovaná svou smluvní povinnost porušila tím, když řádně a včas nehradila jednotlivé splátky úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy v souladu s čl. 8 smlouvy prohlásila celý úvěr za okamžitě splatný a vyzvala žalovanou ke splacení celého dluhu. Ke splacení celého dluhu poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované dodatečnou lhůtu, když žalovaná ani v této lhůtě neuhradila ničeho na svůj dluh. Žalovaná se tedy octla v prodlení se zaplacením svých peněžitých dluhů a právní předchůdkyni žalobkyně proto náleželo i právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanoveném nařízením vlády. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala oprávněnou domáhat se žalované částky namísto právní předchůdkyně žalobkyně (§ 1879 a násl. občanského zákoníku). Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 42 951,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 539 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 213 464,28 Kč sestávající z částky 9 180 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky Kč ve výši 5 972,40 Kč.