13 C 176/2021-47 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dne 26. 7. 2018, č. smlouvy [číslo] a dne 3. 5. 2018, č. smlouvy [číslo], čemuž předcházelo předchozí posouzení o schopnosti úvěr řádně splácet, když žalované bylo půjčeno 24 000 Kč a 13 000 Kč. Finanční prostředky byly žalované vyplaceny v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala částky vrátit spolu se souhrnným poplatkem formou 60 týdenních splátek po á 390 Kč a 78 týdenních splátek po á 582 Kč. Žalovaná však úvěr nesplácela řádně a včas a na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2021 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 19. 2. 2021. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a soud za splnění podmínek postupoval dle § 115a o. s. ř. Soud má za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 26. 7. 2018 a dne 3. 5. 2018, na jejichž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované shora specifikované finanční částky, které si žalovaná převzala ke dni podpisu smlouvy. Žalovaná se smlouvou zavázala půjčené finanční prostředky vrátit formou 60, resp. 78 pravidelných týdenních splátek po á 390 Kč, res. 582 Kč Tyto skutečnosti má soud prokázané shora specifikovanými smlouvami a spotřebitelském úvěru. Rovněž má soud za prokázáno, že žalovaná dlužnou částku z předmětných smluv nezaplatila, což vyplývá z výzvy k plnění ze dne 13. 5. 2021, která byla žalované zaslána a ze smlouvy o postoupení pohledávek (seznamu postoupených pohledávek) ze dne 15. 1. 2021. Žalovaná byla o postoupení pohledávek seznámena dopisem ze dne 19. 2. 2021. Soud má rovněž za prokázáno ze zákaznické karty, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy. Po právní stránce posoudil soud věc tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny dle ustanovení § 2395 a násl. o. z., a dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, smlouvy o úvěru na základě kterých poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěry. Úvěry byly žalované poskytnuty, žalovaná svých smluvních povinností nedostála. Ujednání smluv o úvěru porušila tím, že je nesplácela. Dle § 1879 o. z. byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek, předmětná pohledávka za žalovanou postoupena. Žalovaná se dostala do prodlením se splněním peněžitého závazku, tím, že nezaplatila žalobkyni dlužnou částku v dohodnuté době (§ 1968 o. z.) a žalobkyně má tedy vedle práva na zaplacení dlužné částky též právo požadovat zákonný úrok z prodlení, dle § 1970 o. z., jehož výše je uvedena v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. Jelikož soud shledal, že žaloba je činěna vůči žalované po právu, této v plném rozsahu vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci plně úspěšný a náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2 348 Kč a nákladů právní služby advokáta, a to odměny dle vyhlášky [číslo] Sbírky, v platném znění, § 7 bod. 5, a to tři úkony právní služby po á 3 460 Kč, dále tři režijní paušály po á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH z těchto částek dle § 137 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. v platném znění, celkem pak 15 996,8 Kč. O lhůtě k bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.