13 C 61/2021-63 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení celkem částky 33 077 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne 20. 9. 2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč s výší úrokové sazby 22,70 % ročně. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit v 72 měsíčních splátkách po 766,30 Kč splatných vždy ke každému 12. dni v měsíci počínaje říjnem 2019. Žalovaný však porušil své povinnosti a úvěr řádně nesplácel, žalobkyně tedy využila svého práva a úvěr zesplatnila ke dni 18. 6. 2020. Ke dni podání žaloby eviduje žalobkyně pohledávku za žalovaného ve výši 33 077 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 28 981,07 Kč, kapitalizovaného úroku ke dni zesplatnění pohledávky ve výši 2 266 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužné jistiny ke dni předání případu k vymáhání ve výši 836,07 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení z kapitalizovaného úroku ke dni předání případu k vymáhání ve výši 93,86 Kč a smluvních pokut ve výši 900 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Žalobkyně s žalovaným uzavřela Smlouvu o úvěru [anonymizováno] půjčka, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Dle ustanovení smlouvy o úvěru měl žalovaný povinnost zajistit vrácení poskytnutého úvěru včetně úroku ve výši 22,70 % ročně. Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit celkem částku 55 895,93 Kč v 72 měsíčních splátkách po 766,30 Kč. V případě prodlení žalovaného s úhradou platby byla žalobkyně dle smlouvy oprávněna zejména úročit dlužnou částku úrokem z prodlení až do výše stanovené právním předpisem, která ke dni sjednání smlouvy činila [příjmení] sazbu ČNB zvýšenou o 8 procentních bodů, tj. celkem 10,00 %. Dále dle smlouvy byla žalobkyně oprávněna požadovat poplatky a jiné platby související s prodlením, ukončit smluvní vztah, prohlásit svým rozhodnutím dluh za ihned splatný aj. Dle článku III bodu 4 smlouvy se smluvní strany dohodly, že žalovaný je povinen platit poplatky např. za zaslání každé písemné upomínky ve výši 600 Kč, za prohlášení úvěru za ihned splatný ve výši 300 Kč aj. Žalovaný však porušil své povinnosti a úvěr řádně nesplácel, žalobkyně tedy využila svého práva a úvěr zesplatnila ke dni 18. 6. 2020, jak soud zjistil z Oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 18. 6. 2020. Předžalobní upomínkou ze dne 24. 11. 2020, která byla odeslána na adresu žalovaného téhož dne, upomenula žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky s upozorněním, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou. 6. Soud věc po právní stránce posoudil takto: <i>7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. (dále jen„ občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši sjednané stranami, a nebyla-li sazba sjednána, potom ve výši stanovené nařízením vlády. Tímto je nařízení [číslo] Sb.</i> <i>9. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.</i> 10. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil a dospěl k následujícímu právnímu závěru ve věci samé: 11. Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně své smluvní povinnosti dostála, když úvěr žalovanému poskytla, avšak žalovaný svou smluvní povinnost porušil tím, že úvěr řádně a včas nesplácel. Žalovaný se tedy ocitl v prodlení se zaplacením svých peněžitých dluhů a žalobkyni proto náleží i právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanoveném nařízením vlády. Zároveň pro případ prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky obsahovala citovaná smlouva ujednání o úroku z prodlení, který žalobkyně kapitalizovala ke dni předání případu k vymáhání. Dle ustanovení smlouvy má dále žalobkyně v souladu s ustanovením § 2048 občanského zákoníku nárok na náklady v souvislosti s upomínáním žalovaného a prohlášením úvěru za splatný ve výši 900 Kč. Soud neshledal, že by se ustanovení smlouvy či obchodních podmínek příčilo dobrým mravům a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 502 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 324 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 077 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.