15 C 306/2021-21 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení 11 5272,27 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva ke službě [anonymizováno] účet, v rámci které byly mezi žalobkyní a žalovanou upraveny podmínky čerpání prostředků prostřednictvím služby [anonymizováno] účet. Žalované byla poskytnuta možnost zřídit si [anonymizováno] kartu, prostřednictvím které má zákazník možnost platby do výše schváleného kreditního rámce (30 000 Kč) a to prostřednictvím zřízeného [anonymizováno] účtu. Žalovaná využila služeb v celkové ceně 9 929,27 Kč, jednotlivá vyúčtování však nehradila. Žalobkyně dále požaduje zaplacení poplatku ve výši 1 643 Kč. Žalovaná se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřila. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání, neboť dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 5.11.2019 uzavřena smlouva ke službě [anonymizováno] účet, v rámci které byly mezi žalobkyní a žalovanou upraveny podmínky čerpání prostředků prostřednictvím služby [anonymizováno] účet. Žalované byla zřízena tzv. [anonymizováno] karta, prostřednictvím které měla možnost platby do výše schváleného kreditního rámce a to do výše 30 000 Kč. Žalovaná využila služeb v celkové výši 9 929,27 Kč, jak vyplývá z vyúčtování. Jednotlivá vyúčtování však řádně nehradila. Pro případ porušení smluvních podmínek byl mezi účastníky sjednán poplatek z prodlení, jehož výše se odvíjí od délky trvání prodlení na straně žalované. S ohledem na dobu prodlení žalované vznikl žalobkyni nárok na úhradu poplatku z prodlení v celkové výši 1 643 Kč. Po právní stránce vycházel soud z § 2395 a násl. občanského zákoníku. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že nárok žalobkyně je po právu a přiznal jí žalovanou částku spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, mimosmluvní odměna ve výši 900 Kč (odměna za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 300 Kč), 3 paušální částky náhrad hotových výdajů advokáta po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty i náhrada této daně ve výši 21% ze součtu odměny a hotových výdajů. Povinnost žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění je stanovená podle § 160 o.s.ř.