15 C 363/2021-22 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení 11 410,51 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 14.2.2018 smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které zřídila a vedla žalovanému bankovní účet č. [bankovní účet]. [příjmení] se rovněž zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr [anonymizováno], kdy žalovanému bylo umožněno čerpat peněžní prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu 7 000 Kč. Žalovaný v rozporu se smlouvou nesplácel čerpané peněžní prostředky, banka proto ke dni 28.8.2019 prohlásila úvěr za ihned splatný. Dluh žalovaného činí 11 410,51 Kč. Předmětná pohledávka byla postoupena žalobkyni. Žalovaný se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání, neboť dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Soud zjistil následující skutkový stav. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným byla dne 14.2.2018 uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, na základě které banka zřídila a vedla žalovanému bankovní účet č. [bankovní účet]. [příjmení] se rovněž zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr [anonymizováno], kdy žalovanému bylo umožněno čerpat peněžní prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu 7 000 Kč. Žalovaný čerpal peněžní prostředky, řádně je však nesplácel a banka proto ke dni 28.8.2019 prohlásila úvěr za ihned splatný. Dluh žalovaného činí 11 410,51 Kč. Předmětná pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.1.2021 uzavřenou mezi bankou jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem postoupena žalobkyni. Po právní stránce vycházel soud z § 2395 a násl. občanského zákoníku. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že žaloba o zaplacení dlužné částky je po právu a přiznal žalobkyni právo na zaplacení žalované částky. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, mimosmluvní odměna ve výši 900 Kč (odměna za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 300 Kč), 3 paušální částky náhrad hotových výdajů advokáta po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty i náhrada této daně ve výši 21% ze součtu odměny a hotových výdajů. Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění je stanovená podle § 160 o.s.ř.