19 C 134/2021-52 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 5 102 Kč z titulu nároku na úhradu poměrné výše pojistného pro případ zániku pojistné smlouvy pro neplacení vyplývajícího z pojistné smlouvy [číslo] když k zániku pojištění došlo ke dni 1.4.2020 z důvodu nezaplacení pojistného a dlužné období, kdy nebylo pojistné hrazeno je od 1.11.2019 do 1.4.2020. Protože účastníci projevili následně vůli, aby soud o věci rozhodnul bez nařízení jednání, když ponechali bez reakce usnesení soudu s výzvou v tomto směru, projednal soud věc ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bez nařízení jednání, když rozhodoval na základě tvrzení účastníků a účastníky předložených listinných důkazů. Na základě provedeného dokazování pak soud dospěl k těmto skutkovým závěrům. Soud má z pojistné smlouvy předložené žalobkyní za prokázané, že dne 30.9.2019 uzavřela žalobkyně s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] ([anonymizována tři slova]), na základě níž se žalovaný zavázal hradit žalobci měsíční pojistné v částce 1 202 Kč. Pojištění bylo sjednáno na dobu určitou s účinností od 1.11.2019 do 75 let věku pojištěného. Soud má na základě listin předložených žalobkyní, při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalované, za prokázané, že pojistné za období od 1.11.2019 do 1.4.2020 nebylo žalobkyni zaplaceno a žalovaný neprokázal, že by před tímto obdobím pojistný vztah zanikl. Dle § 2782 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Z výše uvedených důvodů proto soud shledal nárok žalobkyně na zaplacení pojistného za období od 1.11.2019 do 1.4.2020 v částce 5 102 Kč (zahrnující poplatek za předčasné ukončení smlouvy v částce 350 Kč) důvodným. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství nároku v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalovaný se nejpozději dnem 7.10.2019 dostal s placením pojistného do prodlení a pokud tedy žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 278 Kč od 11.5.2020 do 25.11.2020, je tento požadavek rovněž oprávněný, když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje žalobkyně důvodně úroky v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. v sazbě 10 % ročně). Proto i v případě příslušenství tvořeného úroky z prodlení soud žalobě vyhověl. Žalobkyně měla v řízení plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží nárok na náhradu nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady zastoupení účastníka advokátem, které sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč (za 3 úkony právní služby po 200 Kč - převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..