19 C 146/2021-42 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 11. 2020 domáhala na žalované zaplacení částky 5 190 Kč s příslušenstvím tvořeným úroky z prodlení z titulu nároku na úhradu dodávek elektřiny vyúčtovaných žalované prostřednictvím faktury žalobce [číslo] ze dne 4. 9. 2019 na částku 11 924 Kč se splatností dne 18. 9. 2019 a dodávané žalobkyní do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] v období od 5. 9. 2018 do 2. 9. 2019. Žalovaná svůj dluh vůči žalobci hradila jen z části a to platbou ze dne 24. 2. 2020 ve výši 1 146 Kč, platbou ze dne 7. 2. 2020 ve výši 1 138 Kč, platbou ze dne 23. 12. 2019 ve výši 1 150 Kč, platbou ze dne 25. 11. 2019 ve výši 1 150 Kč, platbou ze dne 5. 11. 2019 ve výši 1 150 Kč, platbou ze dne 9. 10. 2019 ve výši 1 000 Kč v důsledku čehož požaduje žalobkyně zaplacení nesplacené části dluhu ve výši 5 190 Kč s příslušenstvím. Dále žalobkyně žalobou požadovala zaplacení částky 3 580,23 Kč s příslušenstvím tvořeným úroky z prodlení z titulu nároku na úhradu dodávek elektřiny vyúčtovaných žalované prostřednictvím faktury žalobce [číslo] ze dne 16. 3. 2020 na částku 3 580,23 Kč se splatností dne 30. 3. 2020 a dodávané žalobkyní do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] v období od 3. 9. 2019 do 4. 3. 2020. Dále žalobkyně žalobou požadovala zaplacení částky 1 293,18 Kč s příslušenstvím tvořeným úroky z prodlení z titulu nároku na úhradu dodávek plynu vyúčtovaných žalované prostřednictvím faktury žalobce [číslo] ze dne 23. 3. 2020 na částku 1 293,18 Kč se splatností dne 6. 4. 2020 a dodávané žalobkyní do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] v období od 12. 1. 2020 do 12. 3. 2020. Ve věci byl soudem vydán elektronický platební rozkaz, který však byl pro nemožnost doručit jej žalované zrušen. Následně účastníci projevili k výzvě soudu vůli, aby soud ve věci rozhodnul dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bez jednání. Na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. Na základě žalobkyní předložených listin (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 29. 8. 2018, daňové doklady uvedený v žalobě, obchodní podmínky žalobkyně) má soud za prokázané, že žalované byla na základě smluvního vztahu založeného smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny žalobkyní dodána elektřina a poskytnuty související služby v elektroenergetice, jejichž cenu vyúčtovanou shora uvedenými daňovými doklady v částce 11 924 Kč se splatností dne 18. 9. 2019 za období od 5. 9. 2018 do 2. 9. 2019 žalovaná uhradila pouze z části několika nepravidelnými platbami. Na základě žalobcem předložených listin soud dospěl k závěru, že žalobkyní uváděné skutečnosti jsou podloženy listinnými důkazy (smlouva o sdružených službách dodávky plynu ze dne 29. 8. 2018, daňový doklad uvedený v žalobě, upomínka) a na základě takto provedeného dokazování shledal, že návrh na úhradu ceny odebraného plynu je důvodný. Žalovaná na základě smluvního vztahu odebrala daňovým dokladem vyúčtovaná množství plynu a dluží tak žalobci za odběr v období od 12. 1. 2020 do 12. 3. 2020 částku 1 293,18 Kč. Požadavek na zaplacení celkové částky ve výši 10 063,41 Kč je proto při absenci důkazu o jejím zaplacení oprávněný. Po právní stránce plyne nárok žalobkyně z části z ustanovení smlouvy o sdružených službách dodávky plynu upravené v ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon a z části z ustanovení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny upravené v ustanovení § 50 odst. 2 energetického zákona. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Pokud jde o požadované příslušenství nároku v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalovaná byla ode dne následujícího po splatnosti shora uvedených daňových dokladů v prodlení. Pokud tedy žalobkyně požaduje úroky z prodlení od tohoto data, je tento požadavek rovněž oprávněný, když úrok z prodlení požaduje v zákonné sazbě (tj. v sazbě 10 % ročně plynoucí z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Proto i v případě příslušenství tvořeného úroky z prodlení soud žalobě vyhověl. Žalobkyně měla v řízení plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží nárok na náhradu nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem ve výši 800 Kč a náklady na zastoupení advokátem. Náklady na zastoupení advokátem sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč (za 3 úkony právní služby po 300 Kč - převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř..