19 C 239/2021-31 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 540 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná je poplatníkem televizních poplatků a nezaplatila televizní poplatky za únor 2019 a dále za období od září 2019 do listopadu 2019 včetně vždy ve výši 135 Kč za každý jednotlivý měsíc. Celkem tak za toto období na televizních poplatcích nezaplatil částku 540 Kč. Ve věci byl soudem vydán platební rozkaz, který však byl následně pro nemožnost doručit jej žalovanému do vlastních rukou zrušen. Následně oba účastníci k výzvě soudu projevili vůli, aby soud věc ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) projednal věc bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. Podle § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží) nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Podle § 7 odst. 2 tohoto zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Podle ustanovení § 6 zákona v rozhodném znění měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Z provedených listinných důkazů, zejména z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků, výzvy k úhradě ze dne 27.5.2020 bylo zjištěno, že žalovaná byla od května 2018 řádně přihlášeným poplatníkem televizních poplatků. Pokud žalovaná neprokázala, že by za žalobkyní požadovaná období žalobkyni poplatek zaplatila, je soud nucen dospět k závěru, že žalovaná televizní poplatky za únor 2019 a dále za období od září 2019 do listopadu 2019 včetně vždy ve výši 135 Kč za každý jednotlivý měsíc žalobkyni nezaplatila. Celkem tak za takto specifikované období na televizních poplatcích žalobkyni dluží částku 540 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila poplatky včas, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a nařízení vlády 351/2013 Sb., kdy žalobkyně je kapitalizovala k datu 15.10.2020 v částce 61,37 Kč. Soud proto podané žalobě zcela vyhověl. Žalobkyně měla v řízení plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží nárok na náleží nárok na náhradu nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem ve výši 400 Kč. Pokud jde o zastoupení advokátem, ve smyslu nálezu Ústavního soudu ČR vydaného pod sp.zn. I.ÚS 3768/14 nelze náklady na zastoupení advokátem v této věci považovat za účelně vynaložené ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.. Z nálezu plyne, že pokud agendu televizních poplatků Česká televize sama spravuje a tuto agendu následně předává advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž paušálně (výjimka je samozřejmě možná) očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru České televize. Vzhledem k procesnímu vývoji tohoto řízení, během něhož žalovaná strana absencí obrany proti nároku žalobkyně nezavdala žalobkyni důvod k obstarání svého zastoupení advokátem ve shora uvedeném smyslu, soud náhradu za náklady na zastoupení žalobkyně advokátem nepřiznal. Při takovémto posouzení věci však soud dospěl k závěru, že by bylo nespravedlivé, pokud by postavení žalobce co do oprávněnosti požadovat náhradu nákladů se v důsledku shora uvedené úvahy stalo horším než postavení účastníka nezastoupeného advokátem, který má podle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu hotových výdajů. Proto soud žalobci v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., přiznal náhradu nákladů ve výši 200 Kč za 2 úkony po 100 Kč (sepis žaloby a předžalobní upomínky) a za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem tedy částku 600 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..