19 C 248/2021-47 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25.1.2021 domáhala na žalované zaplacení částky 22 625,20 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení z titulu nároku na zaplacení závazků, které vznikly žalované na základě smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou dne 4.5.2018 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], založené na [anonymizováno] pod registračním číslem [anonymizováno] [číslo], licence číslo [anonymizováno] [číslo], se sídlem na [anonymizováno 6 slov] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], a na základě níž poskytnul věřitel žalované úvěr ve výši 34 625,20 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit věřiteli do 14.7.2020. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Pohledávka byla z původního věřitele postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20.12.2019. K jednání soudu dne 12.10.2021 se žádný z účastníků nedostavil, když pouze žalobkyně svou neúčast předem omluvila. Soud proto dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) jednal v nepřítomnosti účastníků. Na základě provedeného dokazování pak dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy (žalovanou nepodepsaná smlouva o revolvingovém úvěru) nepodařilo prokázat, že by mezi původním věřitelem ([právnická osoba]) a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, když žádná z listin předložených soudu neobsahuje projev vůle žalované umožňující učinit závěr, že žalovaná projevila svůj souhlas s uzavřením smlouvy a souhlas s konkrétními podmínkami smlouvy o úvěru. Žalobkyně v řízení pouze prokázala prostřednictvím soudem vyžádaného výpisu z účtu a sdělení banky o jeho majiteli, že právní předchůdce žalobkyně na účet žalované zaslal dne 26.2.2020 částku 25 000 Kč, která z účtu vrácena nebyla, čímž na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Žalovaná takto vzniklé bezdůvodné obohacení původnímu věřiteli ani žalobkyni dosud nevydala. Proto má žalobkyně po postoupení pohledávky vůči žalovanému, při absenci tvrzení žalované, že by za přijatou částku zaplatila více než eviduje věřitel, právo na zaplacení částky 22 625,20 Kč odpovídající bezdůvodnému obohacení, které žalovaná získala plněním bez prokázaného platného právního úkonu tím, že dne 26.2.2020 byla původním věřitelem na účet č. [bankovní účet] poukázána částka 25 000 Kč. Proto soud požadavku na zaplacení částky 22 625,20 Kč vyhověl. Protože se žalovaná dostala do prodlení se splněním peněžitého závazku, vzniklo žalobkyni vedle práva na vydání bezdůvodného obohacení též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o.z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů (tj. v sazbě 8,25 % ročně). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a má tedy právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 906 Kč a náklady na zastoupení advokátem. Náklady na zastoupení advokátem sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč (za 3 úkony právní služby po 300 Kč - převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkové náklady dosáhly částky 2 358 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..