19 C 69/2021-56 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 549 Kč s příslušenstvím tvořeným úroky z prodlení z titulu nároku na úhradu dodávek elektřiny vyúčtovaných žalovanému prostřednictvím faktury právního předchůdce žalobkyně (společnost [právnická osoba]) [číslo] znějící na částku 10 549 Kč se splatností dne 20. 3. 2018 dodávaných právním předchůdcem žalobkyně do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], v období od 4. 3. 2017 do 2. 3. 2018. 2. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 402 Kč s příslušenstvím tvořeným úroky z prodlení z titulu nároku na úhradu dodávek elektřiny vyúčtovaných žalovanému prostřednictvím faktury právního předchůdce žalobkyně (společnost [právnická osoba]) [číslo] znějící na částku 3 402 Kč se splatností dne 7. 8. 2018 dodávaných právním předchůdcem žalobkyně do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], v období od 3. 3. 2018 do 18. 7. 2018. 3. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 380 Kč (tj. 4 x 95 Kč) s příslušenstvím tvořeným úroky z prodlení z titulu nároku právního předchůdce žalobkyně (společnost [právnická osoba]) na úhradu smluvního poplatku jako paušální náhrady nákladu spojeného se zasíláním výzev ke splnění dle ustanovení článku II. bod 7 písm. c) a V. odst. 2 písm. a) všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny. 4. Ve věci byl soudem vydán elektronický platební rozkaz, který však byl pro nemožnost doručit jej žalovanému zrušen. Následně žalobkyně s žalovaným k výzvě soudu projevili vůli, aby soud o věci rozhodnul bez nařízení jednání. Soud proto ve věci rozhodnul ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 5. Na základě žalobkyní předložených listin (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny/domácnost ze dne 30. 1. 2017, daňové doklady uvedené v žalobě, smlouva o postoupení pohledávek, předžalobní upomínka) má soud za prokázané, že žalovanému byla na základě smluvního vztahu založeného smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny/domácnost právním předchůdcem žalobkyně dodána elektřina a poskytnuty související služby v elektroenergetice, jejichž cenu v částce 10 549 Kč se splatností dne 20. 3. 2018 za období od 4. 3. 2017 do 2. 3. 2018 a v částce 3 402 Kč se splatností dne 7. 8. 2018 za období od 3. 3. 2018 do 18. 7. 2018 žalovaný dosud neuhradil. Požadavek na zaplacení těchto částek je proto při absenci důkazu o zaplacení oprávněný. 6. Po právní stránce plyne nárok žalobkyně z ustanovení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny upravené v ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, kdy takovou smlouvou se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 7. Pokud jde o zbývající nároky žalobkyně na zaplacení poplatků za upomínání, tak rovněž oprávněnost těchto nároků žalobkyně prokázala, když smlouvou o postoupení pohledávek prokázala, že na ni byly ze strany právního předchůdce postoupeny. 8. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství nároků v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalovaný byl ode dne po datu splatnosti daňových dokladů v prodlení. Pokud tedy žalobkyně požaduje úroky z prodlení od tohoto data, je jeho požadavek rovněž oprávněný, když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje žalobkyně důvodně úroky v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. v sazbě 8,5 % resp. 9 % ročně). Proto i v případě příslušenství tvořeného úroky z prodlení soud žalobě vyhověl. 10. Žalobkyně měla v řízení plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží nárok na náhradu nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem ve výši 800 Kč a náklady na zastoupení advokátem. Náklady na zastoupení advokátem sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč (za 3 úkony právní služby po 300 Kč - převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. 11. Lhůtu k plnění soud stanovil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.