19 C 94/2021-31 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala zaplacení částky 3 388 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení z důvodu nároku na úhradu dlužného pojistného z pojistné smlouvy [číslo] to za období od 1.9.2019 do 1.2.2020. Stanovisko žalovaného k žalobě se soudu nepodařilo získat. Účastníci následně projevili vůli, aby soud o věci rozhodnul bez nařízení jednání, když ponechali bez reakce usnesení soudu s výzvou v tomto směru. Soud proto projednal věc ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když rozhodoval na základě tvrzení žalobkyně a jí předložených listinných důkazů. Na základě provedeného dokazování pak soud dospěl k těmto skutkovým a právním závěrům Soud má z předložené pojistné smlouvy za prokázané, že dne 10.1.2017 uzavřela žalobkyně s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] ([anonymizována tři slova]), na základě níž se žalovaný zavázal hradit žalobkyni měsíční pojistné v částce 500 Kč. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1.2.2017 do 75 let věku pojištěného. Soud má na základě listin předložených žalobkyní, při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalovaného, za prokázané, že pojištění v době, za níž žalobkyně požaduje pojistné, trvalo, neboť žalovaný neprokázal žádný důvod případného zániku pojistného vztahu. Dle § 2782 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že žalobkyně svůj nárok na zaplacení dlužného pojistného ve výši 3 388 Kč (zahrnující poplatek za upomínání v částce 300 Kč) za období od 1.9.2019 do 1.2.2020 prokázala, a soud jej proto shledal oprávněným. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství nároku v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalovaný byl dne 2.2.2020 v prodlení. Nárok žalobkyně, který požaduje úrok z prodlení pouze za dobu od 2.2.2020 do 12.11.2020 v kapitalizované výši 265 Kč je proto i v tomto směru oprávněný, když výše úroků z prodlení nepřesahuje sazbu stanovenou v zákonné úpravě. Žalobkyně měla v řízení plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží nárok na náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem v částce 400 Kč a náklady na zastoupení advokátem. Náklady na zastoupení advokátem sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč (za 3 úkony právní služby po 200 Kč - převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..