20 C 33/2021-19 — Okresní soud v Děčíně

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s příslušenstvím, kterého se domáhá z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 16. 3. 2017, kterou se žalovaným uzavřel právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému půjčil částku 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit sjednané poplatky za poskytnutí úvěru. Žalovaný však své smluvní závazky neplnil řádně a včas. 2. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se nevyjádřily, soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 16. 3. 2017 uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], má soud za prokázané, že tato společnost zapůjčila žalovanému částku 50 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku v týdenních splátkách po 1 544 Kč, včetně poplatků. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce jsou Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil, vznikl mu dluh na jistině ve výši 39 577,36 Kč a na dlužném poplatku 9 030,42 Kč. 4. Dne 14. 6. 2018 uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které se žalobkyně stala věřitelem pohledávky vůči žalovanému. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), když mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce. 6. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). [právnická osoba], [IČO] tak byla oprávněna svoji pohledávku vůči žalovanému postoupit na žalobkyni, což se také na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 stalo. 7. Žalovaný své povinnosti nedostál, přestože byl původním věřitelem upomínán k zaplacení, a proto se žalobkyně, na kterou přešlo právo dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018, po právu domáhá zaplacení soudně. 8. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 123 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 945 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 48 607,78 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.