20 C 376/2021-18 — Okresní soud v Děčíně

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 2. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neoprávněného odběru v odběrném místě nacházejícím se pod adresou: [adresa]. V tomto případě došlo k ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s plynem a odběratelem, odběr plynu na odběrném místě nadále pokračoval a jedná se tak o neoprávněný odběr plynu, ze kterého vznikla žalobkyni škoda, až do demontáže měřidla. 3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dne 28. 9. 2020 byla z důvodu neplnění smluvních povinností na adrese [adresa]. Žalobkyně následně žalované vystavila fakturu [číslo] splatnou dne 17. 12. 2020, na částku 4 415,11 Kč, na kterou žalovaný do dnešního dne neuhradil ničeho. 5. Dle § 74 odst. 1 písmeno a), b), g) energetického zákona č. 670/2004 dochází k neoprávněnému odběru zemního plynu a dále dle § 74 odst. 3 písmeno a), d) energetického zákona dochází k neoprávněné distribuci plynu, zejména tím, že zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřícímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného plynového zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřícího zařízení, alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván. 6. Dle § 59 odst. 1 písmeno j) bod 6 energetického zákona má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu. 7. Pokud se provozovateli distribuční soustavy tedy žalobkyni nepodaří měřící zařízení ve lhůtě 30 dnů demontovat, dojde marným uplynutím této lhůty k ukončení smlouvy o distribuci plynu do daného odběrného místa. Tím, že dojde k odstoupení od smlouvy, dochází ke vzniku neoprávněného odběru dle ust. § 74 odst. 1 písm. b) energetického zákona Smlouva o distribuci pro dané odběrné místo zaniká uplynutím 30 dnů ode dne doručení žádosti obchodníka s plynem po odpojení a od následujícího dne je odběr plynu na tomto místě kvalifikován jako neoprávněný odběr a distribuce plynu dle § 74 odst. 1, 3 energetického zákona O vzniku neoprávněného odběru byla žalovaná, jak je shora uvedeno, informována. Fakturacemi za neoprávněný odběr a distribuci plynu vyplývá, že žalovaná byla seznámena s výší neoprávněně odebraného plynu. Žalovaná rovněž nereagovala na zaslané upomínky a žádost o součinnost. 8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, v daném případě jde o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu a částku ve výroku uvedenou do zaplacení. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 415,11 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.