26 C 1/2021-35 — Okresní soud v Děčíně

1.) Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka]. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [název práv. osoby], uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na jejímž základě se zavázala poskytovat sjednané služby a rovněž byl v rámci uvedené smlouvy mezi účastníky ujednán pronájem přijímacího zařízení [anonymizováno 8 slov]), které si žalovaný převzal dne [datum], přičemž tuto skutečnost stvrdil svým podpisem na zakázkovém listě. Žalovaný se zavázal za poskytované služby hradit řádně a včas sjednané ceny, přičemž svým povinnostem nedostál. Z tohoto důvodu žalobkyně odstoupila od smlouvy dopisem ze dne [datum], kdy žalovanému stanovila lhůtu k úhradě dlužných částek za poskytnuté služby a rovněž ho upozornila na povinnost vrátit pronajaté zařízení v souladu s [číslo listu] [anonymizováno] Všeobecných obchodních podmínek, které jsou součástí shora citované smlouvy. Žalovaný však ve stanovené lhůtě zařízení nevrátil, v důsledku čehož byla žalobkyní vyúčtována smluvní pokuta ve výši [částka]. Následně došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byl žalovaný vyrozuměn. 2.) Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3.) Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum], kdy se žalobkyně zavázala žalovanému poskytovat sjednané služby a žalovaný se zavázal k řádné a včasné úhradě vyúčtování, respektive ceny za služby stanovených dle ceníku. V rámci citované smlouvy si účastníci ujednali rovněž službu spočívající v pronájmu přijímacího zařízení specifikovaného shora, které bylo žalované dodáno dne [datum], přičemž tuto skutečnost dokládá zakázkový list. Ve smlouvě se mimo jiné žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu v případě, kdy by pronajaté zařízení nevrátil v pořádku a včas, a to s pouhým odkazem na příslušný článek Všeobecných obchodních podmínek, tedy s absencí konkretizace její výše. V důsledku toho, že žalovaný nedostál svým povinnostem, když řádně nehradil vyúčtování, došlo ze strany žalobkyně k odstoupení smlouvy ke dni [datum] O tomto byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum], který rovněž obsahoval výzvu k vrácení pronajatého zařízení v souladu s [číslo listu] Všeobecných obchodních podmínek do [datum], a to pod hrozbou smluvní pokuty ve výši [částka] stanovenou dle ceníku. Jelikož žalovaný předmětné zařízení ve stanovené lhůtě nevrátil, naúčtovala žalobkyně žalovanému uvedenou smluvní pokutu dle [číslo listu] Všeobecných obchodních podmínek. Následně smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Postoupení pohledávky právní předchůdkyně oznámila žalovanému dopisem ze dne [datum]. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] upomenula žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky s upozorněním, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou. 4.) Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dle ustanovení § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích spolu s nájemní smlouvou dle § 2202 odst. 1 o. z., kdy žalobkyně přenechala žalovanému k dočasnému užívání příjímací zařízení a žalovaný se zavázal k úhradě sjednaného nájemného. Žalovaný však cenu za poskytované služby nehradil řádně a včas, kdy tak žalobkyně od smlouvy odstoupila a žalovaný byl povinen předmětné zařízení vrátit ve stanovené lhůtě. Jelikož tak žalovaný řádně a včas neučinil, požadovala žalobkyně po žalovaném smluvní pokutu dle § 2048 o. z. na základě ujednání obsaženého v předmětné smlouvě. 5.) Soud dospěl k následujícímu právnímu závěru, kdy nárok žalobkyně neshledal důvodným. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 3512/11 v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu nebo jiné obdobně znevýhodňující ustanovení zásadně nemůže být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis). Byť z důkazů je zřejmé, že žalobkyně upozornila ve smlouvě na to, že je poskytovatel oprávněn požadovat smluvní pokutu, avšak její výši, tedy pro spotřebitele základní a zásadní informaci, tam neuvedla a pouze odkázala na příslušné ustanovení Všeobecných obchodních podmínek. 6.) Z těchto důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl. 7.) O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal, když procesně úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly.