26 C 88/2020-28 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím webového stránky této společnosti ([anonymizováno]), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], a to bezhotovostní formou na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal uvedenou částku zaplatit do [datum], přičemž neuhradil ničeho ani přes opakovaně zaslané výzvy k zaplacení dlužné částky. Následně došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] k postoupení předmětné pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil. Soud za splnění podmínek postupoval dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o. s. ř.”) a rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně [název práv. osoby] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím webového rozhraní. Na základě uvedené smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], kdy byla tato částka ze strany právní předchůdkyně žalobkyně [anonymizováno] [rok] zaslána na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se jej zavázal splatit formou jediné splátky do [datum], přičemž tak v tuto sjednanou dobu neučinil. Předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena [název práv. osoby] na žalobkyni, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn oznámením a současně vyzván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum]. Tím je dána aktivní legitimace žalobkyně. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena podle ust. § [číslo] a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když žalovanému úvěr poskytla. Žalovaný však dlužnou částku v dohodnutou dobu neuhradil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni dle § 1879 o. z. Žalovaný se svým jednáním dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku dle § 1968 o. z. a žalobkyni tak vedle práva na zaplacení nárokované částky vzniklo též právo požadovat úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 o. s. ř.