6 C 273/2021-12 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se na žalovaném domáhá zaplacení 30 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] z částky 20 000 Kč do jejího zaplacení. Na odůvodnění tohoto žalobních požadavků žalobce uvedl, že tyto vyplývají ze smlouvy o úvěru [číslo] kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] [IČO]. Žalovanou částku tvoří jistina úvěru ve výši 20 000 Kč, smluvní pokuta 10 000 Kč a náklady na upomínání 100 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] se stal žalobce oprávněným domáhat se výše specifikovaného nároků namísto společnosti [právnická osoba] Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud vzal za svá skutková zjištění, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla uzavřena smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit do [datum], přičemž žalovaný ničeho neuhradil. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, byla uzavřena smlouvu o úvěru podle § 2395 o.z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr, žalovaný se zavázal úvěr zaplatit, vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil tuto povinnost, právnímu předchůdci žalobce vznikl vůči žalobci nárok na zaplacení žalované částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dluhu a smluvní pokuty § 2048 o.z. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb. podle § 2 tohoto nařízení výše úroku odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení. Soud proto tyto peněžní nároky žalobci přiznal, když právo domáhat se jich na žalovaném přešlo na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 a násl. o.z.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 471 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 200 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 150 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 050 Kč ve výši 221 Kč.