6 C 372/2021-14 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se na žalované domáhá zaplacení 5 355 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do jejího zaplacení. Na odůvodnění tohoto žalobních požadavků žalobce uvedla, že tento vyplývá ze smlouvy o úvěru [číslo] kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“). Žalovanou částku tvoří jistina úvěru ve výši 4 500 Kč, smluvní pokuta 599 Kč a náklady s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] se stala žalobkyně oprávněnou domáhat se výše specifikovaného nároků namísto právního předchůdce žalobkyně. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud vzal za svá skutková zjištění, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 4 500 Kč, který se žalovaná zavázal splatit do [datum], přičemž žalovaná ničeho neuhradila. Mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, byla uzavřena smlouvu o úvěru podle § 2395 o.z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Právní předchůdce žalobkyně poskytla žalované úvěr, žalovaná se zavázal úvěr zaplatit, vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila tuto povinnost, právnímu předchůdci žalobkyně vznikl vůči žalobci nárok na zaplacení žalované částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dluhu, nákladů s uplatněním pohledávky a smluvní pokuty. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V důsledku prodlení žalované pak právnímu předchůdci žalobkyně vznikl též nárok na zaplacení smluvní pokuty (§ 2048 a násl. o. z.). Soud proto tyto peněžní nároky žalobci přiznal, když právo domáhat se jich na žalované přešlo na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 a násl. o.z.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 099 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.