11 C 210/2022-17 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, v němž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 8 000 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 19. 9. 2019 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku do 19. 10. 2019. Žalobkyně touto žalobou žádá zaplacení částky 8 000 Kč na jistině úvěru. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. V průběhu celého soudního řízení byl ve věci podané žaloby zcela nečinná. Soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 115a z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, bez nařízen jednání. Soud ve věci provedl důkazy listinami předloženými žalobkyní, a to Smlouvu o úvěru ze dne 19. 9. 2019, [číslo]. Žalobkyně rovněž doložila Smlouvu o postoupení pohledávky ze dne 12. 5. 2020 včetně oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvu, kterou žalovaného o zaplacení dlužné částky upomínala. Po skutkové stránce bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřeli 19. 9. 2019 Smlouvu o úvěru vedenou pod [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla 8 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit do 19. 10. 2019. Žalovaný ke dni splatnosti úvěru, a ani později, žalovanou částku neuhradil. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným řádně postoupena, se tak po žalovaném po právu domáhá zaplacení dlužné (nezaplacené) jistiny úvěru 8 000 Kč a dále zákonného úroku z prodlení za období od 20. 10. 2019 do zaplacení. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit do 19. 10. 2019. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem, včetně zákonného úroku z prodlení od 20. 10. 2019 do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.