11 C 82/2022-50 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 295,81 Kč s příslušenstvím, uvedeným ve výroku tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 9. 10. 2018 smlouvu revolvingovém o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru a sazebník. Na základě smlouvy poskytla společnost [právnická osoba] žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a tuto částku se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 000 Kč, splatných vždy nejpozději do 20. dne v měsíci. Žalovaný však sjednanou částku nehradil řádně a včas a tím, že z tohoto důvodu došlo k zastavení dalšího čerpání úvěru a žalobkyně prohlásila celý úvěr za okamžitě splatný, a dále účtovala žalovanému poplatky spojené s vymáháním dlužné pohledávky dle aktuálně platného ceníku. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy žalobkyně k zaplacení již splatných splátek úvěru a jelikož interní – mimosoudní vymáhání dlužných splátek bylo neúspěšné, využila žalobkyně svého práva a prohlásila dne 29. 5. 2019 celý úvěr za okamžitě splatný, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení s více než dvěma splátkami. Pohledávka za žalovaným činila celkem 11 295,81 Kč s příslušenstvím. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Žalobkyně svá tvrzení doložila listinami a to smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 9. 10. 2018, rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 29. 5. 2019, předžalobní výzvou k úhradě dluhu a Všeobecnými obchodními podmínkami smlouvy o úvěru a Sazebníkem a výpisy z účtu žalovaného. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, soud žalobě zcela vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. Soud žalobkyni přiznal i úroky z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 624,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 295,81 Kč sestávající z částky 1 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 640 Kč ve výši 1 184,40 Kč. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.