11 C 91/2022-16 — Okresní soud v Děčíně

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nezaplacení poskytnuté zdravotní péče nebo službu nehrazenou ze zdravotního pojištění. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dne 26. 7. 2019 byl žalovanému vystaven a předán doklad [číslo] na částku 1 200 Kč na platbu za poskytnutou zdravotní péči nebo službu nehrazenou ze zdravotního pojištění a to nadstandardní ubytování na klinice [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] v odštěpném závodě žalobkyně. Žalovaný doklad převzal, zavázal se jej uhradit nejpozději do 7 dnů ode dne vystavení, tedy splatnost dokladu nastala dne 3. 8. 2019 a ode dne následujícího je žalobkyní uplatňován zákonný úrok z prodlení, tj. od 4. 8. 2019 do zaplacení. Žalovaný svým podpisem uznal závazek vůči žalobkyni co do důvodu i výše. Dne 3. 8. 2020 byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka. Žalovaný si předžalobní upomínku vyzvedl dne 11. 8. 2020. Žalovaný na upomínku nereagoval, k dnešnímu dni uvedený dluh žalobkyni neuhradil. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2636 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o péči o zdraví poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů. Nadto žalovaný vyúčtovaný příplatek za nadstandardní ubytování při poskytování lůžkové péče žalobcem ve smyslu § 2053 o. z. uznal. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.