120 C 26/2021-34 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 6 770 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne 18. 1. 2017 vytvořil objednávku internetové televize. Součástí objednávky byl pronájem [anonymizována dvě slova]. Žalovaný měl platit 199 Kč měsíčně za službu [anonymizováno] a za pronájem [anonymizována dvě slova] 89 Kč měsíčně. Žalovaný však sjednané měsíční platby nehradil. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. V dané věci má soud za prokázané, že žalovaný si objednal službu [anonymizováno], za níž měl hradit pravidelně 199 Kč měsíčně a dále měl žalobkyni hradit pronájem [anonymizována dvě slova] 89 Kč měsíčně, což však nečinil. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud ve smyslu ust. § 1724 o. z. a zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.