13 C 105/2022-58 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se svou žalobou domáhá zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] s žalovanou uzavřela dne 22. 7. 2019 smlouvu o úvěru [anonymizováno] půjčka [číslo] kde se zavázala poskytnout žalované úvěr do výše úvěrového limitu 262 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v pravidelných 96 měsíčních splátkách, alespoň ve výši 4 418,17 Kč, a to počínaje dne 18. 8. 2019. Žalovaná částka je tvořena nezaplacenou jistinou 253 656,15 Kč, smluvním úrokem z dlužné jistiny ke dni splatnosti 14 215,80 Kč, smluvní poplatky ve výši 900 Kč a příslušenstvím. Předmětná pohledávka byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se nevyjádřily, soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky, smlouvy o úvěru, výpisem z úvěrového účtu, smluvními podmínkami, úrokovým lístkem, dopisem banky o prohlášením úvěru za splatný. Dne 22. 7. 2019 došlo mezi společnosti [právnická osoba] a žalovanou k uzavření smlouvy o úvěru, dle které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 262 000 Kč. Žalovaná čerpané peněžní prostředky však řádně nesplácela. Právní předchůdce žalobce prohlásil úvěr za splatný, a to dopisem ze dne 22. 5. 2020. Žalovaná částka sestává z nezaplacené jistiny 253 656,15 Kč, smluvního úroku z dlužné jistiny ke dni splatnosti 14 215,80 Kč, smluvních poplatků ve výši 900 Kč a příslušenstvím. Pohledávka za žalovanou byla na žalobce postoupena dle § 1879 o. z. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2395 a násl. o. z. O příslušenství pohledávky, úroků z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 o. z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na shora uvedené zjištěné skutečnosti a zákonná ustanovení soud žalobě jako důvodné vyhověl, neboť žalobce svá tvrzení obsažená v žalobě listinnými důkazy prokázal. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 45 176,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 183 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 254 556 Kč sestávající z částky 9 340 Kč za každý ze tří úkonů právní služby, tří paušálních náhrad výdajů po á 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.