13 C 111/2022-43 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se svou žalobou domáhá zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] s žalovaným uzavřela dne 30. 5. 2019 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, konsolidace půjček, [číslo] kde se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 350 000 Kč za účelem konsolidace dlužných závazků a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 120ti měsíčních splátkách ve výši 6 182,31 Kč, počínaje 15. 6. 2019. Žalovaná částka je tvořena nezaplacenou jistinou 335 599,41 Kč, smluvním úrokem z dlužné jistiny ke dni splatnosti 16 251,40 Kč, smluvní poplatky ve výši 3 128 Kč a příslušenstvím. Předmětná pohledávka byla postoupena žalobci. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili, soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky, smlouvy o úvěru, výpisem z úvěrového účtu, smluvními podmínkami, úrokovým lístkem, dopisem banky o prohlášením úvěru za splatný. Dne 30. 5. 2019 došlo mezi společnosti [právnická osoba] a žalovaným k uzavření smlouvy o úvěru, kde byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 350 000 Kč. Žalovaný čerpal peněžní prostředky, tyto však řádně nesplácel. Právní předchůdce žalobce prohlásil úvěr za splatný, a to dopisem ze dne 14. 6. 2020. Žalovaná částka sestává z jistiny 335 599,41 Kč, smluvního úroku z dlužné jistiny ke dni splatnosti 16 251,40 Kč, smluvních poplatků ve výši 3 128 Kč a příslušenství. Pohledávka za žalovanou byla na žalobce postoupena dle § 1879 o. z. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2395 a násl. o. z. O příslušenství pohledávky, úroků z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 o. z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na shora uvedené zjištěné skutečnosti a zákonná ustanovení soud žalobě jako důvodné vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 49 704,8 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 13 550 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 6, vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 338 727 Kč sestávající z částky 9 660 Kč za každý ze tří úkonů právní služby, tří paušálních náhrad výdajů po á 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.