13 C 191/2021-47 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se svou žalobou domáhá zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] s žalovanou uzavřela dne 2. 8. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] kde se zavázala poskytnout žalované úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách, alespoň ve výši minimální splátky, a to 2% čerpaného úvěru. Žalovaná částka je tvořena nezaplacenou jistinou 9 961,80 Kč, smluvním úrokem z dlužné jistiny ke dni splatnosti 1 184,67 Kč, smluvní poplatky ve výši 4 419 Kč a příslušenstvím. Předmětná pohledávka byla postoupena žalobci. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se nevyjádřily, soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky, smlouvy o úvěru, výpisem z úvěrového účtu, smluvními podmínkami, úrokovým lístkem, dopisem banky o prohlášením úvěru za splatný. Dne 2. 8. 2019 došlo mezi společnosti [právnická osoba] a žalovanou k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty, kde bylo žalované umožněno čerpat peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 10 000 Kč. Žalovaná čerpala peněžní prostředky, tyto však řádně nesplácela. Právní předchůdce žalobce prohlásil úvěr za splatný, a to dopisem ze dne 9. 2. 2020. Žalovaná částka sestává z nezaplacené jistiny 9 961,80 Kč, smluvního úroku z dlužné jistiny ke dni splatnosti 1 184,67 Kč, smluvních poplatků ve výši 4 419 Kč a příslušenstvím. Pohledávka za žalovanou byla na žalobce postoupena dle § 1879 o. z. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2395 a násl. o. z. O příslušenství pohledávky, úroků z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 o. z. v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na shora uvedené zjištěné skutečnosti a zákonná ustanovení soud žalobě jako důvodné vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 380 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby, tří paušálních náhrad výdajů po á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.