13 C 201/2021-34 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se svou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení žalované částky s odůvodněním, že dne 5. 12. 2016 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] kdy žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 22 000 Kč, kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem. Žalovaný se zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 17 998 Kč spočívající v kapitalizovaném úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek. Celkem se zavázal zaplatit 39 998 Kč ve 14 měsíčních splátkách po á 2 857 Kč, se splatností poslední splátky ke dni 15. 2. 2018. Ve věci byl soudem vydán elektronický platební rozkaz, který však byl pro nemožnost doručit jej žalovanému zrušen. Následně účastníci k výzvě soudu projevili vůli, aby soud o věci rozhodnul bez nařízení jednání. Soud proto ve věci rozhodnul ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 15. 12. 2016 uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] má soud za prokázáno, že tato společnost poskytla žalovanému úvěr ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit celkem 39 998 Kč v pravidelných měsíčních splátkách v počtu 14, po á 2 857 Kč. Součást smlouvy o úvěru tvoří Smluvní podmínky. Žalovaný porušil povinnosti smlouvy, když řádně a včas nehradil a do doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil, uhradil pouze 15 000 Kč, došlo k zesplatnění úvěru ke dni 15. 2. 2018 a od 16. 2. 2018 je žalovaný v prodlení s úhradou. Na základě shora zjištěných a prokázaných skutečností učinil soud následující závěr o skutkovém a právním stavu věci: Žalovaný poskytnutý úvěr na základě smlouvy o úvěru řádně neplatil v pravidelných měsíčních splátkách, ke kterým se zavázal, došlo k zesplatnění úvěru a žalobce se domáhal zaplacení soudně, neboť žalovaný na upomínky k zaplacení nereagoval. Dle § 2395 a násl. o. z., byla mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 byla postoupena pohledávka za žalovaným na žalobce dle § 1879 o. z. Žalovaný své povinnosti vůči žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci nedostál, a to ani přes upomínky zaplacení, a proto se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení soudně, když se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažené v žalobě a s ohledem na shora uvedené skutečnosti a zákonná ustanovení bylo žalobě proto vyhověno a rozhodnuto jak se podává ve výroku I. tohoto rozsudku, a to včetně zaplacení částky 9 500 Kč, jako smluvní pokuty ve výši 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení od 16. 2. 2018 do 17. 12. 2019, a to v důsledku prodlení žalovaného a částky 217 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky. O příslušenství pohledávky úroku z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 o. z., v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 948 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 689 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby a ze tří paušálních náhrad výdajů po á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.