14 C 221/2021-22 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 37 500 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovanou došlo dne 22. 1. 2019 k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč. Dále žalobkyně požadovala uhrazení částky 12 500 Kč jako smluvní pokuty. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud měl po prozkoumání smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 22. 1. 2019 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou za to, že žalobkyně řádně nezkoumala úvěryschopnost žalované, tak jak je vyžadováno zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a proto vyzval dne 16. 9. 2021 žalobkyni k tvrzení rozhodných skutečností a doložení důkazů o zkoumání úvěryschopnosti žalované. Žalobkyně v návaznosti na výzvu soudu vzala dne 6. 10. 2021 žalobu částečně zpět, co do částky 17 925 Kč, jež je tvořena kapitalizovaným úrokem ve výši 5 425 Kč a smluvní pokutou ve výši 12 500 Kč, neboť požadovanými důkazy nedisponuje. Soud proto řízení v rozsahu částečného zpětvzetí zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I., kdy částka 17 925 Kč sestává ze smluvní pokuty ve výši 12 500 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 5 425 Kč. 4. Z výpisu z účtu žalobkyně za období od 1. 1. 2019 do 31. 1. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala na účet žalované č. [bankovní účet] dne 8.1 2019 částku 15 000 Kč, dne 18. 1. 2019 částku 7 800 Kč a dne 23. 1. 2019 na tentýž účet zaslala částku 2 200 Kč. Z výpisu z účtu žalobkyně za období 10. 9. 2018 do 10. 9. 2018 má soud za potvrzené, že předmětný účet je účtem žalované, neboť z tohoto účtu zaslala žalovaná na účet žalobkyně tzv. verifikační platbu. Dále má soud při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalované za prokázané, že žalovaná dlužnou částku nesplatila. Toto skutkové zjištění soud učinil z předžalobní upomínky a ze seznamu postoupených pohledávek. Soud má rovněž za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020. 5. Podle ust. § 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 6. Podle ust. § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Dle judikatury (III. ÚS 4129/18 a 33 Cdo 2178/2018) a příslušné směrnice EU ([číslo]) se jedná o neplatnost absolutní. 7. Dle ust. § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle ust. § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Žalobkyně má vůči žalované právo na zaplacení částky 25 000 Kč s příslušenstvím odpovídající bezdůvodnému obohacení podle § 2991 a § 2993 o. z., jelikož bylo plněno z neplatné smlouvy o úvěru. Přestože žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky, tak žalovaná dlužnou částku v plném rozsahu neuhradila. Žalovaná se tak dostala do prodlení se splněním peněžitého závazku a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě ve zbývajícím rozsahu vyhověl, tak jak je uvedeno ve výroku II. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 30 %, tj. v částce 1 126 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 500 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 500 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, z částky 250 Kč jeden půl úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 550Kč ve výši 325,5 Kč. Z této částky ve výši 3 375,50 Kč pak 30 % činí zaokrouhleně částku 1 126 Kč.