14 C 28/2022-25 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 980 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 20. 7. 2021 byl do útulku pro zvířata provozovaném žalobcem předán pes, který byl zaevidován pod jménem [jméno]. Následně bylo žalobcem zjištěno, že vlastníkem ustájeného zvířete je žalovaná. Dne 23. 7. 2021 byl pes předán žalované. Za 4 dní ustájení žalobce vynaložil 400 Kč, dále vynaložil 500 Kč za odchyt a 80 Kč za výjezd. Žalovaná z této částky ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Žalobce má vůči žalované právo na náhradu nákladů, které žalobce vynaložil na ustájení psa ve vlastnictví žalované v Městském útulku pro toulavá a opuštěná zvířata v [obec] v období od 20. 7. 2021 do 23. 7. 2021 ve výši 400 Kč, a dále odpovídající nákladům ve výši 500 Kč za odchyt a 80 Kč za výjezd. Podle ust. § 135 odst.1 obč. zák. kdo najde ztracenou věc, je povinen ji vydat vlastníkovi. Není-li vlastník znám, je nálezce povinen odevzdat ji obci, na jejímž území k nálezu došlo. Nepřihlásí-li se o ni vlastník do 6 měsíců od jejího odevzdání, připadá věc do vlastnictví této obce. Podle odst. 3 téhož ustanovení je vlastník věci povinen nahradit obci náklady, které ji v souvislosti s opatrováním věci vznikly. Podle ust. § 46 písm. d) zákona č. 166/1999 Sb., veterinárního zákona, ve znění pozdějších předpisů, obec hradí náklady spojené s odchytem a karanténováním odchyceného zvířete není-li jeho chovatel znám. Podle ust. § 42 odst. 4 veterinárního zákona je chovatel povinen uhradit náklady na odchyt zvířete a dočasnou péči o ně osobě, která tyto náklady vynaložila. Žalovaná, jakožto vlastník psa, kterého chovala v zájmovém chovu, tohoto psa opustila (§ 3 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů), čímž zapříčinila vznik nákladů na straně žalobce. Proto soud žalobě vyhověl včetně požadovaného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.). 4. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 726 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč, odměny advokáta za právní zastoupení ve výši 400 Kč podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za dva úkony po 200 Kč, dále z náhrady 200 Kč za dva režijní paušály po 100 Kč podle ust. § 14b odst. 5 citované vyhlášky, 21 % DPH z odměny a náhrady advokáta vyčíslených shora ve výši 126 Kč podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř.