14 C 291/2022-17 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 5 235,56 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 28. 4. 2010 dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Žalovaná nezaplatila cenu dodané elektřiny za období od 19. 6. 2018 do 12. 2. 2019 ve výši 2 037 Kč (faktura [číslo] splatná dne 11. 3. 2019). Žalobkyně dále na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 18. 1. 2019 dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaná nezaplatila cenu dodané elektřiny za období od 23. 2. 2019 do 25. 2. 2020 ve výši 2 846,31 Kč (faktura [číslo] splatná dne 11. 3. 2020) a za období od 26. 2. 2020 do 10. 4. 2020 ve výši 214,09 Kč (faktura [číslo] splatná dne 12. 5. 2020). Dále mezi účastníky byla uzavřena dne 18. 1. 2019 smlouva o sdružených službách dodávky plynu, na základě které dodávala žalované plyn do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaná nezaplatila cenu dodaného plynu za období od 7. 1. 2020 do 23. 4. 2020 ve výši 138,16 Kč (faktura [číslo] splatná dne 18. 5. 2020). 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně má vůči žalované právo na zaplacení částky 5 235,56 Kč s přísl., neboť žalovaná nezaplatila cenu dodané elektřiny a plynu. Podle ust. § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, o dodávce elektřiny se uzavírá smlouva na každé odběrné místo. Mezi žalobkyní a žalovanou tedy vznikl závazkový právní vztah, ze kterého vzniklo žalobkyni (jako věřiteli) právo na zaplacení ceny dodané elektřiny a žalované (jako dlužníkovi) vznikla povinnost uhradit cenu dodané elektřiny. Podle ust. § 72 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (energetický zákon), smlouvou o dodávce plynu se zavazuje dodavatel dodávat jinému účastníkovi trhu s plynem plyn, vymezený množstvím a časovým průběhem odběru plynu, jinak typovým diagramem, a tento jiný účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj dohodnutou cenu, jinak cenu regulovanou, jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance. Protože žalovaná tak neučinila, dostala se do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 517 obč. zák., resp. dle ust. § 1968 o. z.) a vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 517 odst. 2 obč. zák. (§ 1970 o. z.) ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 4. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 235,56 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.