14 C 54/2022-16 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 8 146 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 8. 11. 2017 dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovaná nezaplatila cenu dodané elektřiny za období od 16. 11. 2017 do 7. 6. 2018 ve výši 6 956 Kč (faktura [číslo] ze dne 11. 6. 2018, splatná dne 25. 6. 2018) a za období od 8. 6. 2018 do 20. 7. 2018 ve výši 1 190 Kč (faktura [číslo] ze dne 5. 8. 2018, splatná dne 20. 8. 2018). 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně má vůči žalované právo na zaplacení částky 8 146 Kč s přísl., neboť žalovaná nezaplatila cenu dodané elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa], za období od 16. 11. 2017 do 7. 6. 2018 ve výši 6 956 Kč (faktura [číslo] ze dne 11. 6. 2018, splatná dne 25. 6. 2018) a za období od 8. 6. 2018 do 20. 7. 2018 ve výši 1 190 Kč (faktura [číslo] ze dne 5. 8. 2018, splatná dne 20. 8. 2018), dle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 8. 11. 2017. Podle ust. § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, o dodávce elektřiny se uzavírá smlouva na každé odběrné místo. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou tedy vznikl ve smyslu ust. § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, závazkový právní vztah, ze kterého vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně (jako věřiteli) právo na zaplacení ceny dodané elektřiny a žalované (jako dlužníkovi) vznikla povinnost uhradit cenu dodané elektřiny. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017, s účinností od 5. 3. 2021, pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Protože žalovaná nehradila své dluhy, dostala se do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.) a vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 4. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 146 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.