15 C 329/2021-50 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobce se žalobou domáhal vyslovení neplatnosti manželství, které uzavřel se žalovanou dne [datum] v [obec]. Žalobu odůvodnil tím, že manželství bylo uzavřeno zdánlivě, účelově a pod psychickým nátlakem ze strany žalované a po celou dobu trvání manželství byla ze strany žalované porušována manželská práva a povinnosti. Zdůraznil, že žalovaná mu vyhrožovala v tom smyslu, že pokud se nebude chovat tak, jak chce ona, oznámí to svému otčímovi. Zároveň uváděla, že její otčím ho chce zmlátit za to, jak se zachoval v roce [rok], kdy se domníval, že je otcem jejího dítěte. Dalším důvodem je, že žalobce není otcem prvního syna žalované, o tomto byl celou dobu v omylu, když mu žalovanou nebylo dovoleno udělat si testy otcovství; pokud by mu to dovolila, nikdy by do manželství nevstoupil. Žalobce ve svých vyjádřeních podrobně popsal vztah se žalovanou, jejich seznámení, počátky jejich vztahu, dovolené, předsvatební přípravy i vztah k dětem. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasí. Žalobce v podané žalobě líčí skutečnosti, které nejsou relevantní pro prohlášení manželství za neplatné, kdy navíc část z nich se týká období po uzavření manželství. Žalobce uzavřel manželství se žalovanou dobrovolně a nebyl na něj činěn žádný nátlak. Vyhrožování násilím ani on sám nedává do souvislosti s uzavřením manželství. Skutečnost, že není otcem nezletilého syna žalované, není pro toto řízení relevantní. Žalovaná uznává, že manželství je trvale a nenapravitelně rozvráceno a je tak na místě rozvod manželství, pro prohlášení manželství za neplatné ale neexistují důvody. 3. Neplatnost manželství upravuje ustanovení § 684 odst. 1 občanského zákoníku, dle kterého soud prohlásí manželství za neplatné na návrh manžela, jehož projev vůle o vstupu do manželství byl učiněn pod nátlakem spočívajícím v užití násilí nebo vyhrožováním násilím nebo jehož projev vůle o vstupu do manželství byl učiněn jen v důsledku omylu o totožnosti snoubence nebo o povaze sňatečného právního jednání. Návrh lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy tak manžel mohl vzhledem k okolnostem nejdříve učinit, popřípadě kdy se dozvěděl o pravém stavu věcí. 4. Zákon uvádí užití násilí a vyhrožování násilím. V případě vyhrožování násilím se jedná o hrozbu násilím vůči snoubenci s cílem dosáhnout přivolení k manželství. Nezáleží na tom, kdo takovým násilím hrozil, zda druhý snoubenec nebo jiná osoba. Vůle snoubence může být ovlivněna také omylem. [jméno] však každý omyl je relevantní. Takovým je toliko omyl v totožnosti snoubence a omyl týkající se povahy sňatečného projevu vůle. 5. Žádný z těchto důvodů, pro které lze vyslovit neplatnost manželství, žalobce netvrdí. Žalobce netvrdí, že proti němu bylo užito násilí s cílem donutit ho vstoupit do manželství. Vyhrožování násilím ze strany otčíma žalované ani sám žalobce nedává do souvislosti s uzavřením manželství, neboť žalovaná měla žalobci vyhrožovat v tom smyslu, že pokud se nebude chovat, jak chce ona, oznámí to svému otčímovi, a že její otčím ho chce zmlátit za to, jak se zachoval v roce 2018 (je otcem jejího dítěte). Absentuje tedy jakékoliv tvrzení, že by vstoupil do manželství z důvodu, že by mu bylo vyhrožováno násilím. Žalobce rovněž netvrdí, že by byl v omylu o totožnosti snoubence nebo o povaze sňatečného právního jednání. 6. Důvody, které žalobce uvádí (i kdyby byly beze zbytku prokázány) nemohou být důvodem pro vyslovení neplatnosti manželství. Takovým důvodem nejsou ani rozepře týkající se společného soužití, výchovy dětí, ani skutečnost, že žalobce není otcem syna žalované. 7. O tom, že projev vůle žalobce o vstupu do manželství byl učiněn svobodně, naopak svědčí další skutečnosti, které žalobce uvedl ve svých vyjádřeních. Jedná se mimo jiné o to, že dne [datum] dal žalované zásnubní prsten, který zdědil po své mamince, dále se se žalovanou dohodl, že svatba bude venku, [datum] uhradil poplatek za obřad a celkově se podílel na přípravě svatby a společně s žalovanou řešili i svatební cestu. 8. Ze všech výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že skutečnosti tvrzené žalobcem svědčí o rozvratu manželství, který je důvodem pro jeho rozvod, nicméně nejedná se o takové skutečnosti, které by zakládaly neplatnost manželství. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku a žalobu zamítl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 23 a § 24 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Ve statusových věcech manželských sice platí, že zásadně žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, ale soud může uložit náhradu nákladů řízení tomu, kdo podal návrh na zahájení řízení, ačkoli šlo o zjevně bezúspěšné uplatňování práva. O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva se jedná tehdy, je-li již ze samotných tvrzení účastníka bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. Taktomu bylo rovněž v projednávaném případě, neboť již ze samotných tvrzení žalobce bylo zřejmé, že důvody pro vyslovení neplatnosti manželství dány nejsou. Soud proto přiznal žalované náhradu nákladů řízení, které se sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 13. 4. 2022 náhrada 968 Kč za 88 ujetých km v částce 568 Kč (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 4,7 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.