15 C 348/2022-21 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení 2 579,58 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] dodával žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny elektřinu do odběrného místa na adresu [adresa]. Žalovaná na tomto odběrném místě elektřinu odebírala, neuhradila však cenu za období od 7.11.2019 do 27.6.2020 ve výši 2 579,58 Kč. Předmětná pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13.10.2017. Žalovaná se k věci samé v průběhu řízení nevyjádřila. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání, neboť dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 9.5.2019 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se [právnická osoba] zavázal dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adresu [adresa]. Žalovaná na tomto odběrném místě elektřinu odebírala, neuhradila však cenu za období od 7.11.2019 do 27.6.2020 ve výši 2 579,58 Kč (faktura [číslo] kdy celková cena za spotřebu elektřiny činila 3 579,58 Kč, uhrazeno bylo pouze 1 000 Kč). Předmětná pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne 13.10.2017 postoupena žalobkyni. Po právní stránce vycházel soud z § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Právní předchůdce žalobkyně dodával žalované elektřinu do smluveného odběrného místa. Žalovaná na tomto odběrném místě elektřinu odebírala, neuhradila však cenu za elektřinu dodanou v žalovaném období. Soud proto dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky je po právu a žalobě v celém rozsahu vyhověl. Žalovaná nezaplatila včas dlužnou částku ve stanovené lhůtě splatnosti, je proto v prodlení se splácením peněžitého dluhu a žalobkyně má právo požadovat od ní vedle tohoto plnění také zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměna ve výši 600 Kč (odměna za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 200 Kč), 3 paušální částky náhrad hotových výdajů advokáta po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty i náhrada této daně ve výši 21% ze součtu odměny a hotových výdajů. Povinnost žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění je stanovená podle § 160 o.s.ř.