15 C 459/2021-20 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení 16 338,15 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] poskytl žalovanému na základě smlouvy o úvěru ze dne 21.12.2018 peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 6 338,15 Kč nejpozději dne 14.12.2019, poskytnutou částku však nesplatil a dostal se proto do prodlení. Předmětná pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Žalovaný se k věci samé v průběhu řízení nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání, neboť dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Na základě předložených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným byla dne 21.12.2018 uzavřena smlouva úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 6 338,15 Kč a to nejpozději do 14.12.2019. Žalovaný na dlužnou částku ničeho neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.9.2019 uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla shora uvedená pohledávka postoupena žalobkyni. Po právní stránce vycházel soud z § 2395 a násl. občanského zákoníku. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr, žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem ve stanovené lhůtě, což neučinil. Vzhledem k uvedenému má soud za to, že žaloba o zaplacení dlužné částky je po právu a přiznal žalobkyni právo na zaplacení žalované částky. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, mimosmluvní odměna ve výši 900 Kč (odměna za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 300 Kč), 3 paušální částky náhrad hotových výdajů advokáta po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty i náhrada této daně ve výši 21% ze součtu odměny a hotových výdajů. Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.