18 C 262/2022-12 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 5 097 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná se obrátila na žalobkyni, provozujíc [příjmení] [jméno], se zprostředkováním poskytování pečovatelských služeb v [země]. Za tímto účelem podepsala dne [datum] Prohlášení pečovatelky o úhradě za zajištění zprostředkování poskytování služeb v [země], předestřené žalobkyní, na jehož základě se mimo jiné zavázala, k úhradě storno poplatku ve výši 200 EUR v případě, že by nenastoupila do pozice pečovatelky v rodině, která jí byla žalobkyní zprostředkována. Žalovaná své povinnosti nedostála, když do zprostředkované rodiny, které měla poskytovat pečovatelské služby, nenastoupila, a proto jí byl žalobkyní prostřednictvím faktury [číslo] ze dne [datum] vyúčtován storno poplatek ve výši 5 097 Kč. Žalovaná ho však ve stanovené lhůtě neuhradila, a to ani přes následně zaslanou výzvu žalobkyní. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně má vůči žalované právo na zaplacení částky 5 097 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného storno poplatku dle Prohlášení pečovatelky o úhradě za zajištění zprostředkování poskytování služeb v [země] ze dne [datum]. Tento byl žalobkyní žalované vyúčtován na základě faktury [číslo] ze dne [datum] se splatností ke dni [datum], a to ve výši 5 097 Kč při kurzu 25, 458 Kč za 1 EUR ke dni [datum]. 4. Mezi účastníky tak byla ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, uzavřena tzv. inominátní smlouva, podle níž se žalobkyně zavázala zprostředkovat žalované jakožto osobě samostatně výdělečně činné, možnost poskytovat pečovatelské služby v domácnosti rodiny v [země] s tím, že žalovaná se pro případ nenastoupení k výkonu této činnosti do žalobkyní určené rodiny zavázala zaplatit storno poplatek ve výši 200 EUR. Žalovaná však svým povinnostem nedostála, když do určené rodiny nenastoupila a žalobkyni neuhradila vyúčtovaný storno poplatek prostřednictvím vystavené faktury ve stanovené lhůtě. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého dluhu (§ 1968 o. z.), vzniklo žalobkyni podle ust. § 1970 o. z. též právo na úrok z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to spolu s nárokem na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle § 3 tohoto nařízení v celkové výši 1 200 Kč, když se jedná o vzájemný závazek podnikatelů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 097 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.