18 C 90/2022-17 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že jeho vyživovací povinnost k žalobkyni zanikla dne [datum], neboť žalovaná, která je dcerou žalobce, ukončila k [datum] studium na [anonymizováno] škole. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. K jednání soud se bez omluvy nedostavila. 3. Soud vzal v řízení za prokázáno, že žalovaná je dcerou žalobce. Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla žalovaná, jakožto nezletilá, svěřena do péče matky. Žalobci bylo uloženo platit výživné, jehož výše ([částka] měsíčně) byla naposledy upravena rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum]. Tato zjištění soud učinil z výpisu z centrální evidence žalované a citovaných rozsudků zdejšího soudu. 4. Dále vzal soud za prokázáno, že žalovaná byla studentkou [anonymizována čtyři slova] a [anonymizováno] [obec], [ulice a číslo], p.o., [IČO], v oboru [číslo] [anonymizováno] lyceum, od [datum] do [datum]. Žalovaná přestala do [anonymizováno] docházet a se školu komunikovat. Proto jí bylo studium ukončeno ke dni [datum]. Posledně uvedená zjištění soud učinil ze zpráv zmiňované [anonymizováno] ze dne [datum] a ze dne [datum]. 5. Žaloba s návrhem, aby soud určil, že vyživovací povinnost žalobce vůči žalované zanikla dne [datum] je důvodná. 6. Podle ust. §910 odst.1 o.z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle ust. §911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle ust. §163 o.s.ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro jeho výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů. 7. V dané věci je prokázáno, že žalovaná předčasně ukončila studium na [anonymizováno] škole, když přestala zcela do [anonymizováno] docházet. Žalovaná se tak již nepřipravuje na budoucí povolání studiem a je schopna sama se živit. Tato skutečnost vedla k zániku vyživovací povinnosti žalobce vůči žalované. Proto soud žalobě vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého by žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož žalovaný výslovně žádné náklady řízení nepožadoval, rozhodl soud tak, že se žalobci právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.