19 C 13/2022-33 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 9 660 Kč s příslušenstvím tvořeným úroky a úroky z prodlení z titulu nároku na úhradu pohledávek plynoucích ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 26.2.2019 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) a žalovaným, na základě které byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku splatit spolu s poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč, s úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou 19,03 % a s hotovostním inkasem splátek ve výši 2 800 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 210 Kč, když poslední splátka byla stanovena na 21.4.2020. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnil řádně a včas a dostal se do prodlení se splácením, když poslední splátku uhradil dne 17.6.2019. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo dne 21.4.2020 právo na uhrazení celé dlužné částky. Právní předchůdce žalobkyně dne 15.1.2021 postoupil pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Po datu postoupení pohledávky nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalovaná dlužná částka je tvořena jistinou ve výši 7 000 Kč, dlužnými částmi úhrad poplatků ve výši 2 660 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 995,37 Kč (tj. úrok 19,03 % ročně z částky 7 000 Kč od 22.4.2020 do 15.1.2021) a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 523,06 Kč (tj. úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 000 Kč od 22.4.2020 do 15.1.2021). Žalobkyně rovněž požaduje úrok ve výši 19,03 % ročně z částky 7 000 Kč od 16.1.2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 000 Kč od 16.1.2021 do zaplacení. 2. Stanovisko žalovaného se soudu nepodařilo získat. K výzvě soudu projevili účastníci vůli, aby soud ve věci rozhodnul dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bez jednání. Na základě listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům. 3. Z karty zákazníka má soud za prokázané, že původní věřitel před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil úvěruschopnost žalovaného s kladným závěrem. 4. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 26.2.2019 má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel dne 26.2.2019 s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě níž poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 12 600 Kč (půjčka ve výši 7 000 Kč, úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou 19,03 %, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč, hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč), a to formou 60 týdenních splátek po 210 Kč. Celá půjčka se stala splatnou 21.4.2020. 5. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 15.1.2021 mezi původním věřitelem a žalobkyní má soud za prokázané, že žalobkyně se stala věřitelem pohledávek původního věřitele ze shora uvedené smlouvy, přičemž původní věřitel tuto skutečnost oznámil žalovanému dopisem ze dne 15.1.2021. 6. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) a dle zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru, když mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě původní věřitel žalovanému zapůjčil 7 000 Kč a žalovaný se zavázal v dohodnutém termínu finanční částku vrátit včetně navýšení o poplatek a úrok tak, jak to vyplývá ze shora uvedené smlouvy. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, při současné absenci tvrzení a důkazů ze strany žalovaného o větším rozsahu úhrad na jeho závazky, než které tvrdí žalobkyně, soud požadavku žalobkyně na zaplacení nedoplatku jistiny, poplatku a úroku zcela vyhověl tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni podle § 1970 o.z. též právo na úrok z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Proto bylo žalobě i v této části vyhověno. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení, kdy náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, které jsou tvořeny odměnou dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč (za tři úkony právní služby po 200 Kč – převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) a paušální náhradou výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši 300 Kč za shora uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč, když se jedná o tzv. formulářovou žalobu, podanou na ustáleném vzoru, uplatňované opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, jak je soudu známo z úřední činnosti; to vše včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. 10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř..