19 C 233/2022-37 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 10 299 Kč z titulu nároku na úhradu dlužného pojistného vyplývajícího z pojistné smlouvy [číslo] když k zániku pojištění došlo ke dni [datum] z důvodu nezaplacení prvního pojistného a dlužné období, kdy nebylo pojistné hrazeno je od [datum] do [datum]. Protože účastníci projevili následně vůli, aby soud o věci rozhodnul bez nařízení jednání, když ponechali bez reakce usnesení soudu s výzvou v tomto směru, projednal soud věc ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bez nařízení jednání, když rozhodoval na základě tvrzení účastníků a účastníky předložených listinných důkazů. Na základě provedeného dokazování pak soud dospěl k těmto skutkovým závěrům. Soud má z pojistné smlouvy předložené žalobkyní za prokázané, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] ([anonymizována tři slova] pojištění), na základě níž se žalovaný zavázal hradit žalobci měsíční pojistné v částce 1 917 Kč. Pojištění bylo sjednáno na dobu určitou s účinností od [datum] do 75 let věku pojištěného. Soud má na základě listin předložených žalobkyní, při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalované, za prokázané, že pojistné za období od [datum] do [datum] nebylo žalobkyni zaplaceno a žalovaný neprokázal, že by před tímto obdobím pojistný vztah zanikl. Dle § 2782 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Z výše uvedených důvodů proto soud shledal nárok žalobkyně na zaplacení pojistného za období od [datum] do [datum] v částce 10 299 Kč (zahrnující poplatek za předčasné ukončení smlouvy v částce 350 Kč a náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného v částce 300 Kč) důvodným. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství nároku v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalovaný se nejpozději dnem [datum] dostal s placením pojistného do prodlení a pokud tedy žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 673 Kč od [datum] do [datum], je tento požadavek rovněž oprávněný, když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje žalobkyně důvodně úroky v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. v sazbě 8,25 % ročně). Proto i v případě příslušenství tvořeného úroky z prodlení soud žalobě vyhověl. Žalobkyně měla v řízení plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží nárok na náhradu nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále náklady zastoupení účastníka advokátem, které sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč (za 3 úkony právní služby po 300 Kč - převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..