19 C 333/2021-58 — Okresní soud v Děčíně

Původní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) se domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 147 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku na pojistném vyplývajícím z pojistné smlouvy [číslo] to za období od 27.6.2019 do 2.9.2019. Nynější žalobkyně se stala v průběhu soudního řízení právním nástupcem původní žalobkyně. Stanovisko žalovaného k žalobě se soudu nepodařilo získat. Protože účastníci řízení projevili vůli, aby soud o věci rozhodnul bez nařízení jednání, když ponechali bez reakce usnesení soudu s výzvou v tomto směru, projednal soud věc ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bez nařízení jednání, když rozhodoval na základě tvrzení účastníků a účastníky předložených listinných důkazů. Na základě provedeného dokazování pak soud dospěl k těmto skutkovým závěrům. Soud má z pojistné smlouvy předložené žalobkyní za prokázané, že dne 6.3.2017 uzavřela původní žalobkyně s [role v řízení] pojistnou smlouvu [číslo] o [anonymizováno] pojištění, na základě níž se žalovaný zavázal hradit žalobkyni měsíční pojistné v částce 515 Kč. Pojištění bylo sjednáno s účinností od 21.2.2017 na dobu do 70 let věku pojištěného. Soud má na základě listin předložených žalobkyní, při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalovaného, za prokázané, že pojistné za období od 27.6.2019 do 2.9.2019 v částce 1 147 Kč nebylo žalobkyni zaplaceno. Žalovaný pak neprokázal, že by před datem 2.9.2019 pojistný vztah zanikl. Dle § 2782 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že žalobkyně svůj nárok na zaplacení dlužného pojistného ve výši 1 147 Kč za období od 27.6.2019 do 2.9.2019 prokázala a soud jej proto shledal oprávněným. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství nároku v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalovaný se již přede dnem 3.9.2019 dostal s placením pojistného do prodlení a pokud tedy žalobkyně požaduje úroky z prodlení od 3.9.2019, je tento požadavek rovněž oprávněný, když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje žalobce důvodně úroky v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. v sazbě 10 % ročně). Proto i v případě příslušenství tvořeného úroky z prodlení soud žalobě vyhověl. Žalobkyně měla v řízení plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží nárok na náhradu nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady zastoupení účastníka advokátem, které sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč (za 3 úkony právní služby po 200 Kč - převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..