19 C 361/2019-47 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se domáhal původně proti žalovanému [celé jméno původního účastníka], narozenému 19.10.1942, zemřelému 22.1.2020 zaplacení částky 3 479 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení z titulu nároku na úhradu nákladů za ustájení zvířete (kočka, pohlaví [anonymizováno], zapsaná pod jménem [příjmení]) ve vlastnictví žalovaného, které bylo dne 1.6.2019 nalezeno polomrtvé na chodníku před domem [adresa] v ulici [ulice] v [obec] I, kdy téhož dne bylo pro absenci žalovaného ujmout se opět péče o zvíře přijato do [anonymizována čtyři slova] a [anonymizována dvě slova] (dále jen [anonymizováno]), jehož provozovatelem je žalobce, když za dobu ustájení zvířete v [anonymizováno] od 1.6.2019 do 21.6.2019, kdy bylo zvíře předáno do péče nového chovatele, žalobce vynaložil náklady spočívající v nákladech na výjezd v částce 104 Kč, v nákladech na ustájení zvířete v částce 1 260 Kč a v nákladech na veterinární péči ve výši 2 615 Kč, kdy po odečtení částky 500 Kč z důvodu přijetí daru v rámci programu„ virtuální adopce“ zbývalo původnímu žalovanému k úhradě 3 479 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvy neuhradil. Žalovaná se stala po smrti žalovaného v průběhu soudního řízení jeho právním nástupcem. Stanovisko žalované k žalobě se soudu nepodařilo získat. Následně oba účastníci k výzvě soudu projevili vůli, aby soud ve věci rozhodnul bez jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.). Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům. Na základě žalobcem předložených listin (protokol o ustájení zvířete ze dne 1.6.2019 ev. [číslo] úřední záznam Městské policie [obec] ze dne 1.6.2019, smlouva o bezplatné úschově ze dne 21.6.2019, fakturace úkonů veterinární péče, výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 10.9.2019) má soud za prokázané, že dne 1.6.2019 bylo do [anonymizováno], jehož provozovatelem je žalobce, přijato v žalobě uvedené zvíře, jehož byl původní žalovaný vlastníkem. Z odborného vyjádření Krajské veterinární správy ze dne 20.6.2019 plyne, že ta posoudila stav kočky v době jejího nalezení před domem jako výsledek týrání uvedeného zvířete. Žalobkyně původnímu žalovanému vyúčtovala náklady na výjezd v částce 104 Kč, náklady na ustájení zvířete v částce 1 260 Kč a náklady na veterinární péči ve výši 2 615 Kč, kdy po odečtení částky 500 Kč z důvodu přijetí daru v rámci programu„ virtuální adopce“ zbývalo původnímu žalovanému k úhradě 3 479 Kč, které žalovaný přes skutečnost, že byl k úhradě vyzýván, neuhradil. Pokud tak neučinila ani žalovaná v pozici právního nástupce žalovaného, soud posoudil požadavek žalobce na zaplacení částky 3 479 Kč při absenci důkazu o jejím zaplacení jako oprávněný. Po právní stránce plyne nárok žalobce z ustanovení § 42 odst. 4 a 5 zákona č.166/1999 Sb., veterinárního zákona, a z ustanovení § 28a zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Pokud jde o žalobcem požadované příslušenství nároku v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalovaný byl ode dne 26.7.2019 v prodlení. Pokud tedy žalobce požaduje úroky z prodlení od tohoto data, je jeho požadavek rovněž oprávněný, když úrok z prodlení požaduje ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. ve výši 10 % ročně). Proto i v případě příslušenství tvořeného úroky z prodlení soud žalobě vyhověl. Žalobce měl v řízení plný procesní úspěch, proto mu soud v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a dále náklady na zastoupení advokátem, které soud stanovil podle vyhl.č. 177/1996 Sb., kdy náklady sestávají z odměny dle § 14b ve výši 400 Kč (za 2 úkony právní služby po 200 Kč - převzetí zastoupení, sepis žaloby) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné dle § 14b ve výši 200 Kč za shora uvedené 2 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1 726 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..