19 C 409/2021-37 — Okresní soud v Děčíně

Původní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) se domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 056 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku na pojistném vyplývajícím z pojistné smlouvy [číslo] to za období od 9.8.2019 do 8.9.2019. Nynější žalobkyně se stala v průběhu soudního řízení právním nástupcem původní žalobkyně. Stanovisko žalovaného k žalobě se soudu nepodařilo získat. Protože účastníci řízení projevili vůli, aby soud o věci rozhodnul bez nařízení jednání, když ponechali bez reakce usnesení soudu s výzvou v tomto směru, projednal soud věc ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bez nařízení jednání, když rozhodoval na základě tvrzení účastníků a účastníky předložených listinných důkazů. Na základě provedeného dokazování pak soud dospěl k těmto skutkovým závěrům. Soud má z pojistné smlouvy předložené žalobkyní za prokázané, že dne 9.5.2019 uzavřela původní žalobkyně s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění vozidla, [značka automobilu], [registrační značka], na základě níž se žalovaný zavázal hradit žalobkyni roční pojistné v částce 7 127 Kč ve čtvrtletních splátkách po 1 869 Kč. Pojištění bylo sjednáno s účinností od 9.5.2019 na dobu neurčitou. Soud má na základě listin předložených žalobkyní, při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalovaného, za prokázané, že pojistné za období od 9.8.2019 do 8.9.2019 v částce 1 056 Kč nebylo žalobkyni zaplaceno. Žalovaný pak neprokázal, že by před datem 8.9.2019 pojistný vztah zanikl. Dle § 2782 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že žalobkyně svůj nárok na zaplacení dlužného pojistného ve výši 1 056 Kč za období od 9.8.2019 do 8.9.2019 prokázala a soud jej proto shledal oprávněným. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství nároku v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalovaný se již přede dnem 9.9.2019 dostal s placením pojistného do prodlení a pokud tedy žalobkyně požaduje úroky z prodlení od 9.9.2019, je tento požadavek rovněž oprávněný, když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje žalobce důvodně úroky v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. v sazbě 10 % ročně). Proto i v případě příslušenství tvořeného úroky z prodlení soud žalobě vyhověl. Žalobkyně měla v řízení plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží nárok na náhradu nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady zastoupení účastníka advokátem, které sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč (za 3 úkony právní služby po 200 Kč - převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..