19 C 419/2021-26 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 25.6.2021 domáhala na žalované zaplacení částky 4 220 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku na pojistném vyplývajícím z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 11.6.2018, a to za období od 11.8.2018 do 12.2.2019. Stanovisko žalované k žalobě se soudu nepodařilo získat. Protože účastníci řízení projevili vůli, aby soud o věci rozhodnul bez nařízení jednání, když ponechali bez reakce usnesení soudu s výzvou v tomto směru, projednal soud věc ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bez nařízení jednání, když rozhodoval na základě tvrzení účastníků a účastníky předložených listinných důkazů. Na základě provedeného dokazování pak soud dospěl k těmto skutkovým závěrům. Soud má z pojistné smlouvy předložené žalobkyní za prokázané, že dne 11.6.2018 uzavřela žalobkyně s žalovanou pojistnou smlouvu o pojištění právní ochrany, na základě níž se žalovaná zavázala hradit žalobkyni měsíčně pojistné v částce 600 Kč. Pojištění bylo sjednáno s účinností od 11.6.2018 na dobu neurčitou. Soud má na základě listin předložených žalobkyní při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalované, za prokázané, že pojistné za období od 11.8.2018 do 12.2.2019 v částce 4 220 Kč nebylo žalobkyni zaplaceno. Žalovaná pak neprokázala, že by před datem 12.2.2019 pojistný vztah zanikl. Dle § 2782 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že žalobkyně svůj nárok na zaplacení dlužného pojistného ve výši 4 220 Kč za období od 11.8.2018 do 12.2.2019 prokázala a soud jej proto shledal oprávněným. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství nároku v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalovaná se dostala s placením splátek pojistného do prodlení a pokud tedy žalobkyně požaduje úroky z prodlení od 12.7.2018, je tento požadavek rovněž oprávněný, když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje důvodně úroky v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. v sazbě 9 % a 9,75 % ročně). Proto i v případě příslušenství tvořeného úroky z prodlení soud žalobě vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Těmto nákladům odpovídá částka 600 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a z náhrady nákladů v paušální výši 200 Kč dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 2 úkony po 100 Kč (sepis žaloby a předžalobní upomínky). Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.