19 C 436/2021-25 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 2 030 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení z titulu nedoplatku na pojistném vyplývajícím ze smlouvy [číslo] (rizikové životní pojištění [anonymizováno]), když dlužné pojistné je požadováno za dobu pojištění od 25.8.2019 do 24.1.2020. Stanovisko žalované se soudu nepodařilo získat. Následně účastníci projevili vůli, aby soud o věci rozhodnul bez nařízení jednání. Soud proto projednal věc ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bez nařízení jednání, když rozhodoval na základě tvrzení účastníků a účastníky předložených listinných důkazů. Na základě provedeného dokazování pak soud dospěl k těmto skutkovým a právním závěrům. Soud má na základě listin předložených žalobkyní za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) a žalovanou došlo dne 24.1.2012 k uzavření pojistné smlouvy [číslo] (rizikové životní pojištění [anonymizováno]), na základě níž se žalovaná zavázala hradit měsíční pojistné v částce 486 Kč. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 25.1.2012 do 24.1.2041. Dle § 2782 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Soud má na základě listin předložených žalobkyní při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalované, za prokázané, že za období od 25.8.2019 do 24.1.2020 nebylo pojistné zaplaceno. Proto v situaci, kdy současně soudu nebylo prokázáno, že by pojistný vztah byl před datem 24.1.2020 ukončen, je soud nucen posoudit nárok žalobkyně na zaplacení pojistného v částce 2 830 Kč (zahrnující poplatek za upomínání v částce 200 Kč) jako oprávněný. Po částečných úhradách žalované v částce 500 Kč dne 19.3.2021 a v částce 500 Kč dne 19.5.2021, tak žalobkyně důvodně žalobou požaduje částku 2 030 Kč. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství nároku v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalovaná byla dne 25.1.2020 v prodlení. Pokud tedy žalobkyně požaduje úroky z prodlení ode dne 25.1.2020, je její požadavek rovněž oprávněný, když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje žalobkyně důvodně úroky v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. v sazbě 10 % ročně). Proto i v případě příslušenství tvořeného úroky z prodlení soud žalobě vyhověl. Žalobkyně měla v řízení plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náleží nárok na náhradu nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem ve výši 400 Kč a náklady na zastoupení advokátem. Náklady na zastoupení advokátem sestávají z odměny podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 600 Kč (za 3 úkony právní služby po 200 Kč - převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby včetně jejího doplnění v podání ze dne 21.3.2016) a z paušální částky náhrady výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za shora uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..