19 C 5/2022-35 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 765 Kč s přísl. s tím, že s účinností ode dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) se žalovaným pojistnou smlouvu [číslo]. Podle smlouvy se žalovaný zavázal platit pojistné ve výši 1 724 Kč čtvrtletně. Žalovaný dluží na pojistném za období od [datum] do [datum] částku 1 765 Kč [právnická osoba] uvedenou pohledávku za žalovanou postoupila smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] žalobkyni. Stanovisko žalovaného k žalobě se soudu nepodařilo získat. K výzvě soudu pak účastníci projevili vůli, aby soud dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) rozhodnul ve věci bez nařízení jednání. Soud má z předložené pojistné smlouvy za prokázané, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění vozidla [anonymizováno] [značka automobilu], [registrační značka] Počátek pojištění byl sjednán ke dni [datum] a smlouva byla sjednána s automatickým prodlužováním doby její účinnosti. Na základě pojistné smlouvy se žalovaný zavázal hradit právnímu předchůdci žalobkyně čtvrtletně pojistné v částce 1 723 Kč. Soud má na základě listin předložených žalobkyní (pojistná smlouva, oznámení o zániku smlouvy, upomínky, předžalobní upomínka,) při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalovaného za prokázané, že žalovaný neuhradil za období od [datum] do [datum] pojistné ve výši 1 765 Kč, když neprokázal, že by pojistný vztah zanikl před tímto obdobím. Dle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že žalobkyně svůj nárok na zaplacení dlužného pojistného ve výši 1 765 Kč za období od [datum] do [datum] prokázala a soud jej proto shledal oprávněným. Dle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství nároku v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalovaná byla nejpozději dne [datum] v prodlení s úhradou závazku. Pokud tedy žalobkyně požaduje úrok z prodlení z částky 1 765 Kč od [datum] do zaplacení (odpovídající úrokové sazbě 8,25 % ročně dle nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), je tento nárok rovněž oprávněný. Protože nárok společnosti [právnická osoba] včetně příslušenství byl platně postoupen na žalobkyni, soud zavázal žalovanou shora uvedenou částku s příslušenstvím uhradit. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a přísluší jí tedy náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení tak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., dále z náhrady 300 Kč za tři režijní paušály po 100 Kč podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkové náklady řízení tak činí částku 1 489 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř..