20 C 26/2022-20 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou, podanou u zdejšího soudu dne 15. 12. 2021 domáhala přiznání částky 1 215 Kč, představující [anonymizováno] poplatky za období od 12/2020 do 8/2021. Žalovaná ve včasném odporu proti platebnímu rozkazu, doručeném soudu dne 5. 1. 2022 uvedla, že reagovala na výzvu žalobkyně k zaplacení dlužné částky 1 350 Kč, kterou dne 11. 10. 2021 uhradila bankovním převodem, což také doložila výpisem z banky – potvrzením o odchozí úhradě na účet žalobkyně uvedený v předžalobní výzvě. Žalobkyně za tohoto stavu věci vzala žalobu podáním ze dne 25. 2. 2022 zpět, setrvala na požadavku úhrady nákladů řízení, s odůvodněním, že k podání žaloby došlo v důsledku pochybení žalované. Soud má z předložených listin za to, že žalovaná skutečně reagovala na výzvu žalobkyně a dlužnou částku dne 11. 10. 2021 uhradila na účet uvedený žalobkyní v předžalobní výzvě, avšak žalovaná uvedenou platbu neidentifikovala variabilním symbolem. Za tohoto stavu věci soudu nezbylo, než řízení v souladu s § 96 o. s. ř. zastavit. Podle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. platí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. platí, že jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). Podle § 150 o. s. ř. platí, že jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. V dané věci je nepochybné, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužného [anonymizováno] poplatku, na což žalovaná reagovala okamžitou úhradou částky uvedené ve výzvě žalobkyně. Skutečnost, že žalovaná neuvedla variabilní symbol, není sama o sobě důvodem pro vyslovení závěru, že žalovaná zavinila podání žaloby. Soud je toho názoru, že žalovaná splnila svou povinnost a dlužnou částku řádně uhradila. Žalobkyně naopak platbu obdržela, avšak jak sama uvedla, žalobkyně tuto platbu dříve nedohledala z důvodu absence uvedení variabilního symbolu platby, ačkoliv tato platba byla na její účet skutečně připsána. Soud má tedy v dané věci za nepochybné, že v době podání žaloby byla žalovanou již dlužná částka žalobkyni uhrazena. Proto má soud v dané věci za to, že žalobkyně zavinila zastavení řízení učiněným zpětvzetí žaloby. S ohledem na specifičnost dané situace, spočívající mj. i v tom, že žalovaná k platbě neuvedla variabilní symbol, využil soud ust. § 150 o. s. ř. a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když považuje za spravedlivé, aby žádný z účastníků nenesl náklady soudního řízení, neboť situaci, která mezi účastníky nastala, soud považuje za pouhé nedorozumění, kterému by bylo možné předejít vyšší pečlivostí obou stran sporu.