25 C 12/2022-14 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně, po žalované domáhala zaplacení 2 045 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] ze dne [datum] o pojištění vozidla. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala platit pojistné měsíčně ve výši 687 Kč. Žalovaná pojistné řádně neplatila, a z toho důvodu pojištění zaniklo dne [datum]. Za období od [datum] do [datum] dluží žalovaná na pojistném 2 045 Kč. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Žalobkyně má vůči žalované právo na zaplacení částky 2 045 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaná nezaplatila pojistné za období od [datum] do [datum] podle pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum], o pojištění vozidla. Mezi účastníky byla ve smyslu ustanovení § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů, a podle ustanovení. § 2758 o. z. uzavřena pojistná smlouva, podle níž se žalobkyně zavázala v případě škody způsobené provozem vozidla žalované [značka automobilu], [registrační značka], nahradit tuto škodu ve sjednaném rozsahu poškozenému. Žalovaná se zavázala platit dohodnuté pojistné. Svému závazku žalovaná nedostála, když pojistné nezaplatila, čímž porušila jak smluvní, tak zákonnou povinnost platit pojistné (§ 2782 o. z.). Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého dluhu (§ 1968 o. z.), vzniklo žalobkyni podle ustanovení § 1970 o. z. též právo na úrok z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Pokud se týká výroku II rozsudku, soud byl nucen žalobu zamítnout pouze co do rozdílu úroku z prodlení ve výši 10 % ročně a 8,25 % ročně z částky 2 045 Kč od [datum] do zaplacení, když zamítnutá část požadovaného nároku představuje rozdíl mezi výší úroku z prodlení, která byla ze strany žalobkyně požadována a zákonnou sazbou úroku z prodlení stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze co do nepatrné části (viz výrok II rozsudku), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 045 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.