25 C 151/2022-16 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně (dále pouze žalobce) se po žalovaném domáhá zaplacení [částka] s příslušenstvím. 2. Dlužná (žalovaná) částka dle žalobce vznikla v souvislosti s přezkoušením plynoměru [číslo] osazeného do odběrného místa žalovaného č. [anonymizována dvě slova], na adrese [adresa žalovaného], z důvodu žádosti žalovaného. Žalobce žalovaného poučil, že splní-li plynoměr požadavky stanovené certifikátem schválení typu a relevantními předpisy, hradí žalovaný veškeré náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření. V případě, že by plynoměr nesplnil požadavky stanovené certifikátem schválení typu a relevantními předpisy, hradí tyto náklady provozovatel příslušné distribuční soustavy. Dne [datum] bylo vydáno osvědčení o přezkoušení stanoveného plynoměru podle § 11a zákona č. 505/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů, [číslo] dle kterého vyplývá, že s ohledem na výsledek přezkoušení plynoměr splňuje veškeré požadavky stanovené opatřením obecné povahy [číslo]. Žalovanému byla s ohledem na výsledek přezkoušení plynoměru vyúčtována cena přezkoušení, a to fakturou [číslo] ze dne [datum], jenž byla vyčíslena na [částka], se splatností dne [datum], v souladu dle ceníku žalobce. Žalovaný uvedenou částku nezaplatil. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve věci zůstal v průběhu celého soudního řízení nečinný. 4. Žalobce svoje žalobní tvrzení prokázal zejména žádostí o přezkoušení měřidla zákazníkem, osvědčením o přezkoušení měřidla a upomínkou k zaplacení žalované částky ze dne [datum]. 5. Skutečnost, že žalobce žalovaného k zaplacení žalované částky před podáním žaloby vyzýval, prokázal předžalobní výzvou ze dne [datum]. 6. Po právní stránce soud věc posoudil především podle ustanovení § 10 a 71 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetického zákona), ve znění pozdějších předpisů. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný procesní úspěch, přísluší mu proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady sestávají ze soudního poplatku [částka] (dle příslušné položky sazebníku, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, z odměny za zastupování ve výši [částka] (3 x [částka] za tři právní úkony: převzetí a příprava věci, sepsání žaloby, upomínka k zaplacení dlužné částky) dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů ke třem úkonům poskytnuté právní služby po [částka], tedy [částka] podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. (za tři poskytnuté úkony právní služby: převzetí a příprava věci, sepsání žaloby, upomínka k zaplacení dlužné částky). Protože advokát žalobce doložil kopií osvědčení o registraci plátce daně z přidané hodnoty, že je plátcem této daně, soud mu dle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. přiznal i nárok na úhradu 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši [částka] Celkem náklady řízení představují částku [částka], která je splatná k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).