6 C 39/2022-12 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 2 063 Kč s tím, žalovaný ve dnech [datum] cestoval vlakem [číslo] směr [obec] hl. n. a dále dne [datum] vlakem [číslo] směr [obec] hlavní nádraží provozovaném právním předchůdcem žalobkyně - [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), bez platné jízdenky, čímž žalobkyni, jakožto právnímu nástupci žalobkyně, vznikl nárok na úhradu celkové žalované částky ve výši 2 063 Kč. Právo domáhat se výše uvedené částky po žalovaném přešlo na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud má za prokázané, že žalovaný ve dnech [datum] cestoval vlakem [číslo] směr [obec] hlavní nádraží a dne [datum] vlakem [číslo] směr [obec] hlavní nádraží bez platné jízdenky. Podle smluvních přepravních podmínek měl přitom povinnost zaplatit jednak jízdné za první jízdu ve výši 46 Kč a za druhou jízdu ve výši 17 Kč a přirážku k jízdnému za každou jízdu ve výši 1 000 Kč. Dlužné částky neuhradil ani na výzvu žalobkyně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka postoupena z předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Shora uvedený skutkový stav soud zjistil z potvrzení o nedodržení [anonymizováno], smluvních přepravních podmínek českých drah pro veřejnou osobní přepravu, tarifu českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, výzvy k zaplacení a smlouvy o postoupení pohledávek. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 2 603 Kč, neboť žalovaný byl přepravován bez platné jízdenky pomocí veřejné drážní dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně, čímž vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na zaplacení jízdného ve výši 46 Kč, 17 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč za každou jízdu. Toto právo vyplývá z ust. § 37 z.č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, z ust. § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravném řádu a dále ze Smluvních přepravních podmínek právního předchůdce žalobkyně. Nezaplacením jízdného a přirážky k jízdnému se žalovaný ocitl v prodlení. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka na zaplacení dlužného jízdného a přirážky k jízdnému byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.). Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a přísluší mu tedy náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení tak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny advokáta ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč /podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění platném od [datum], dále z náhrady 300 Kč za tři režijní paušály po 100 Kč /podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění ve znění platném od [datum], 21 % DPH z odměny a náhrady advokáta vyčíslených shora ve výši 189 Kč podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení pak činí částku 1 489 Kč Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.