8 C 248/2022-16 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobci částku 5 947,08 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva o bankovních produktech a službách, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované bankovní produkty a služby. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky kontokorentního úvěru a produktové podmínky běžného účtu a platebního styku. Právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalované kontokorentní úvěr [anonymizováno], kterým umožnil žalované přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Žalovaná však svému závazku nedostála, když přečerpala peněžní prostředky, čímž na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 8 266,37 Kč, který, ač upomínána, nevyrovnala a neučinila tak ani poté, co byla v souladu se smlouvou dlužná částka převedena ke dni [datum] na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Jelikož žalovaná dlužnou částku nesplatila, došlo ze strany právního předchůdce žalobce k zesplatnění úvěru ke dni [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobci, což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Po datu postoupení bylo ze strany žalované na předmětnou pohledávku částečně hrazeno, a to celkovou částkou 7 000 Kč. Ke dni podání žaloby tak žalovaná nadále dluží na jistině částku 5 947,08 Kč včetně příslušenství sestávající ze smluvního úroku z jistiny ve výši 21,99 % ročně a zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud za splnění podmínek postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 3. Soud vzal v řízení za prokázáno, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal vést ve prospěch žalované běžný účet č. [bankovní účet], provádět na tomto účtu vklady a výplaty dle pokynů žalované a úročit aktuální zůstatek na účtu v souladu s proměnlivou úrokovou sazbou uveřejněnou v aktuálním sazebníku. Zároveň se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované kontokorentní úvěr [anonymizováno] s povoleným limitem 5 000 Kč, což bylo zjištěno ze smlouvy. Žalovaná se v rozporu se smlouvou a produktovými podmínkami kontokorentního úvěru dostala do nepovoleného debetního zůstatku, který ani přes upomínku neuhradila. Právní předchůdce žalobce proto využil svého práva a úvěr ke dni [datum] zesplatnil. Shora uvedená skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o běžném účtu, všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek kontokorentního úvěru, sazebníku banky, výpisu z úvěrového účtu žalované a oznámení banky o prohlášení úvěru za splatný. Dále bylo v řízení prokázáno, že pohledávka byla postoupena žalobci dne [datum], o čemž byla žalovaná ze strany původního věřitele informována dopisem ze dne [datum]. Uvedená zjištění soud učinil ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky. 4. Žalobce má vůči žalované právo na zaplacení částky 5 947,08 Kč s příslušenstvím podle smlouvy o běžném účtu a o poskytnutí úvěru na tomto účtu, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované kontokorentní úvěr s povoleným limitem 5 000 Kč, žalovaná však překročila sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácela úvěr řádně a včas. V daném případě soud po právní stránce věc posoudil podle § 127 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, v platném znění, a § 2662 a § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), v platném znění. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, čímž se dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968 o. z.). Žalobci tak vzniklo vedle práva na vrácení jistiny úvěru a smluvního úroku též právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Postoupení pohledávky je dáno ust. § 1879 o. z. Jelikož nároky žalobce byly shledány po právu, zavázal soud žalovanou k jejich zaplacení rozsudečným výrokem. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 947,08 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Povinnost žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.