8 C 423/2022-16 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky, neboť tuto částku mu žalovaný dluží na základě smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], uzavřené s původním věřitelem, společností [právnická osoba], [IČO]. Právní předchůdce žalobce žalovanému půjčil 15 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit uvedenou částku a navíc 12 540 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 459 Kč. Žalobce se stal věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum], postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný dluh neuhradil ani po písemné předžalobní upomínce. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Vycházel přitom z následujících skutkových zjištění, která učinil z listinných důkazů předložených žalobcem: Žalobce prokázal, že jeho právní předchůdce [právnická osoba] dne [datum] uzavřel se žalovaným pod [číslo] písemnou smlouvu o půjčce částky 15 000 Kč, přičemž žalovaný převzetí peněz potvrdil a zavázal se tuto částku žalobci vrátit se souhrnným poplatkem ve výši 12 540 Kč v 60 týdenních splátkách po 459 Kč Tyto skutečnosti soud zjistil ze smlouvy o půjčce. Součástí smlouvy se staly všeobecné smluvní podmínky žalobce. Žalovaný po uplynutí doby, na kterou byla smlouva sjednána, dluží žalovanou částku. Svou aktivní legitimaci žalobce prokázal smlouvou o postoupení pohledávek. Při právním posouzení soud vycházel z právních předpisů, platných v době založení hmotněprávního nároku. Podle § 657 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obč. zák.) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje po uplynutí dohodnuté doby vrátit věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Soud vzal za prokázané, že žalovaný uzavřel se žalobcem smlouvu o půjčce. Žalovaný potvrdil převzetí půjčené částky 15 000 Kč, v dohodnuté době však půjčku s dohodnutým poplatkem, který je odměnou za půjčení peněz, nevrátil. Z celkové částky dluží na jistině 13 750 Kč a na poplatku 11 495 Kč Žalobci vedle práva na zaplacení dlužné částky z půjčky vzniklo též právo požadovat zákonný úrok z prodlení (§ 517 odst. 2 obč.zák.) ve výši dle nař. vlády č.351/2013 Sb. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena jako obvyklá třídenní podle ust. § 160 odst. 1, část před středníkem, o.s.ř., neboť soudu nebyly známy žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly její prodloužení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 462 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 010 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 245 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.